Chřiby - Moravanské lúky
Turistické cíle • Příroda • Přírodní památka
Vždy jsem žil v domnění, že se přírodní rezervace Moravanské lúky nachází v nejbližším okolí této obce, ale při mém posledním putování po Chřibech jsem na ni nečekaně narazil na jednom z hlavních hřebenů pohoříčka, konkrétně severního hřebene, hlásícího svou příslušnost k sousednímu Bradlu. PR sice leží v katastru Moravan, ale je od nich vzdušnou čarou vzdálena asi 5 km. Uprostřed lesů v nadmořské výšce něco málo pod 500 metrů se zde nachází několik větších luk, místy propojených, které se díky své vlhkosti staly vlídným obydlím dokonce i obojživelníkům! Kdo nevěří, ať si přečte info tabuli, kde se píše, že zde možno potkat skokana, kuňku či rosničku. Louky a přilehlé lesní obydlí obývají jinde málo vidění ptáci - např.čáp černý a včelojed, ale ta tráva, z níž se k nebi vypíná i mnoho druhů chráněného rostlinstva (vstavače, kosatce a jiné) především slouží jako pozemský ráj hmyzu. Pomineme-li informaci, že se zde vyskytuje několik druhů tesaříků, čmeláků a mravenců, návštěvníka v tomto ročním období nejvíce zaujme mávání mnoha motýlích perutí.
Při pohledu na poletující exempláře zblízka se asi zarazí, neboť ani jeden druh nepřipomíná nic, o čem jsme se učili ve škole. Není to žádná babočka ani otakárek, nýbrž perleťovec stříbropásek, žluťásek řešetolistý anebo perleťovec velký. Holt - nejenom "lúky", ale také Rezervace motýlů! Jako v té písničce od Olympicu, kde se mimo jiné zpívá - "A nehlučte a nekřičte a nedávejte jíst, chráníme je před vyhynutím..." Je tu opravdu krásně a pěší vandrovník si pomaličku a s chutí vychutnává procházku po pěšině, vedoucí po okrajích luk a lesa. Což ale neplatí o projíždějících cykloturistech - (z nichž většina žádnými turisty ve skutečnosti není), kteří po chodníčku shora kolem něj prosviští kosmickou rychlostí a možná si v té chvíli ani neuvědomili, že právě "navštívili" jednu z nejzajímavějších chřibských rezervací. Dobře jim tak - kdyby tu nebylo takové horko a krajina dostala větší příděl životodárné vláhy, mohl by na rozdíl od nich pěší turista nalézt nějaký ten pravý hříbek, kozáka či křemenáče... Ale ono zase není jisté, jestli ho smí utrhnout, neboť do více jak osmihektarové rezervace nejsou zahrnuty jen plochy luk, ale i okraje okolního hvozdu...