Chřiby - Skaličky u Koryčan
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Pod slovem Chřiby se nejednomu z vás vybaví půvabná vrchovina, vyplňující na mapách prostor od Kroměříže po Buchlovice a od Napajedel po Koryčany. Vrchovina, jejíž součástí jsou tak lákavé turistické cíle jako hrad Buchlov či Cimburk, Hora sv.Klimenta anebo Velehrad. Nedílnou složkou této kulturní KRAJINY je samozřejmě příroda, v tomto případě tvořená nádhernými, převážně listnatými hvozdy. Procházíte-li jimi v období, kdy se mezi korunami stromů prohání vítr, pochopíte, proč mají Chřiby i své druhé jméno, neboť i vám možná bude od silného vichru v hlavě "hučet jak v Buchlovských horách"... Kvůli své kráse bývají Chřiby označovány také Zahradou Moravy. Ale není to zahrada načinčaná lidskou rukou, neboť se v ní ukrývá i spousta divokých zákoutí, která naaranžovala sama Matička Příroda. Jejich nezbytnou složkou jsou pískovcová a slepencová skaliska, která jim dodává divočejší karpatský ráz. K nejznámějším skalám patří Buchlovský kámen, Budačina, Kozel a Kazatelna, ale ty tvoří jen jakýsi "vrchol ledovce", neboť koncentrace pískovcových skalních útvarů je v Chřibech zřejmě největší na Moravě.
V lesních porostech se skrývá nespočet těch dalších. K naprosté většině z nich ale turistická značka ani lesní cesta nevede a zájemci si je musí "objevit" sami. Na Mapách.cz se můžete potěšit ikonkami mnoha takových neznámých míst, ale mapy už vám neprozradí, že některé z nich jsou kvůli nepropustnému mladému porostu prakticky nedostupné. Samozřejmě existují mnohé vyjímky. A v nich se poutník může potěšit bizarními tvary skal, o kterých zatím nemá širší veřejnost ani tušení... K takovým místům patří hřeben Skaličky, nacházející se poblíž Koryčan. Horolezci, kteří zde objevili vhodný teren pro nácvik lezení, označovaný jako bouldering, je nazývají Hřebenem. A poutník, který si celý - asi 600 m dlouhý skalnatý hřeben - proleze, jej nejspíše pojmenuje Kozím hřbetem. Neboť on v celém svém průběhu stále stoupá a klesá do sedel, kterými jsou zdejší skalnaté vyvýšeniny od sebe odděleny. Ale aby toto vše spatřil, musí se sem z koryčanského náměstí vydat po silničce směrem na Vřesovice, která z Koryčan stoupá až k rozcestí U křížku.
Tak daleko ale putovat nemusí: stačí, když asi po 1.5 km chůze dorazí k prudké zákrutě, v níž se nalevo nachází starý opuštěný lůmek. Tady opustí asfaltovou komunikaci a okolo stěny lomu vystoupá okolo prvních interesantních skalek na vrcholek prvního hřebene. Skalní pás pokračuje dál směrem k severovýchodu. Po chvilce pěšina klesne do širšího sedla, ve kterém odpočívá znavené pískovcové stádo. Skalky a skály do výše 6 m připomínají přerostlé balvany a jejich hřbety již zmiňovaný hovězí dobytek. Západní skalní stěny lukovských vrstev soláňského souvrství jsou zde místy pokryty bohatou geomorfologickou výzdobou, z nichž vynikají ukázková přediva voštin. Směrem k severu a východu není pevnější skalní krusta tolik narušena erozí. Ale ve zvyšujících se skalních útvarech zase narazíte na nepravé skalní okno (zaklíněný balvan v puklině) a oceníte jejich fantaskní tvary.
Další překvapení čeká za dalším sedlem, neboť tady se poutník ocitne před největším skaliskem. Při procházce pod úpatím určitě ocení jeho impozantní rozměry: pevná skála je tvořena jedinou lavicí, dosahující výše nejméně 12 m a délky asi 40 metrů. Na konci je skalními bloky rozčleněna do divokého tvaru a okolo několika skalek s voštinami lze odtud po pěšině vystoupat zpět na jeho vrchol. Pěšina po Kozím hřbetu pokračuje za dalším sedlem stoupáním na poslední oblý suk s drobnými skalkami, které jsou (tak jako všechny předešlé útvary) ukryty v lesním porostu. Při sestupu tentokrát narazíme na sedlo, které protíná od západu na východ vrstevnicová lesní asfaltka. Tady celý hřeben Skaliček končí a silnička tuláka po 400 m přivede zpět na silnici, vedoucí z Koryčan do Vřesovic. Pokud by ale ještě chtěl prozkoumat poslední skalní seskupení zdejšího hřebene. může se mladým porostem prodírat k vrcholu kopce nad lesní asfaltkou. Údajně se zde nachází několik obrovských pískovcových balvanů a místo má název Na Chlumku. (Pro nedostatek času jsem na něm bohužel nebyl. Snad až zase někdy příště...)