Město Kroměříž získalo přezdívku Hanácké Athény. Historické jádro města leží na pravém břehu řeky Moravy. Nejvýznamnější památkou Kroměříže je do UNESCO zařazený Arcibiskupský zámek se zahradami. V Kroměříži najdeme i zachovalou židovskou čtvrť.
V Koryčanech bývalá silná židovská komunita. Samostatná židovská obec existovala již v době předbělohorské (roku 1611 zde bylo usazeno 11 židovských rodin). Židovská čtvrt v Koryčanech se nacházela v ulici směřující z náměstí severním směrem, v ulici zvané Židovská (později Tovární, poté tř. Vítězství, dnes Masarykova).
Židovský hřbitov byl založen patrně v roce 1629. Nalézá se na severovýchodním okraji Městečka, ve stráni se sklonem k západu, při rokli nad ulicí Cihelny. Vzhledem ke své špatné přístupnosti vedla původní cesta průchodem a branou v domě čp. 300 v Židovské ulici, dále jeho dvorem a zahradou.
Hřbitov má nepravidelný tvar, na délku měří asi 100 metrů, na šířku přibližně 40 metrů. Při vstupu v jihozápadním rohu stávala márnice, po níž toho dnes moc nezbylo. Hřbitov býval obehnán zdí z Kamenných kvádrů. Její výška byla asi 120 cm a přibližně po 4 metrech byla zpevněna zděnými pilířky. Koruna zdi byla kryta betonovou deskou. Dnes je ohradní zeď na jižní straně z části pobořena, v severní části chybí úplně.
Na hřbitově se nachází přes 200 náhrobků, přičemž nejstarší dochovaný kámen pochází z roku 1674. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Náhrobní kameny jsou osazeny především ve směru sever - jih nápisem k západu. Novější náhrobky jsou rozmístěny volně mezi staršími. Materiál náhrobků je především pískovec a žula, ojediněle též vápenec a mramor. Novější náhrobky jsou hlavně žulové.
Typologicky se jedná o náhrobky ve tvaru běžných stél zakončených různě profilovaným zakončením a téměř bez výzdoby (18. století), dále bohatě členěné a plasticky provedené náhrobky mušlovitou a volutovitou výzdobou v kontuře. Reliéfní výzdoba představuje poměrně četnou symboliku, například konvice (levitská souprava) a věnce, nebo korunu, žehnající ruce Kohenů, Davidovu hvězdu či jelena s dvěma stromy. Novodobé náhrobky jsou většinou pokáceny a zřejmě jich již dost chybí v důsledku krádeží. V roce 1948 byl navíc židovský hřbitov vážně poškozen vandalským útokem zdejší školní mládeže.
Část plochy hřbitova je zatravněna, jinak zde hojně rostou keře a stromy (akát, líska, borovice, thuje). Dlouhá léta hřbitov, jako mnoho dalších, pustnul a chátral. Koncem 80. let a počátkem 90. let byl brigádníky zveleben a upraven. V současnosti je hřbitov dvakrát ročně posečen a vyhrabán.
V 90. letech byl právem koryčanský židovský hřbitov zařazen mezi kulturní památky chráněné státem.
Najít cestu není až tak složité ale ani jednoduché. Z náměstí se jde asi 300 metrů po Masarykově ulici. Poté se odbočí doprava do ulice Cihelny. Na jejím konci jsou vpravo nenápadné ocelové schůdky. A jsme na místě.
*
Další zajímavé židovské hřbitovy, které jsem navštívil: