Chrudimský Mydlářovský dům

Tento krásný a velmi hodnotný měšťanský dům je neodmyslitelnou součástí panorámatu historického jádra města. Kupodivu nenese jméno po známém katovi, nýbrž po výrobci mýdla a svíček – Matěji Mydláři, který roku 1571 tehdejší gotické stavení odkoupil od vdovy Markéty Conové. Zcestovalý Matěj před koupí několikrát navštívil Zemi Vlachů a z nadšení renesancí pak nechal dům přestavět v tomtéž duchu. Jelikož se v zastavbě nynější Břetislavovy ulice s rozšířením domu nedalo dělat pranic, nechal jej Matěj třemi patry vyhnat směrem k nebesům. A ta první dvě dal zkrášlit pětiobloukovými lodžiemi, podepřenými toskánskými sloupy. Stavebnící si dle přání zadavatele dali záležet zvláště na prvním poschodí, jež ozdobili reliéfy ležících i stojících figur. Ležící postavy měly zpodobňovat Mír, Lásku, Poctivost, Moc a Válku. Ty stojící zase Opatrnost, Sílu a Zbožnost. Pod nimi byly na krákorcích uchyceny různé vysochané hlavy – např.hlava sovy, jelena či šaška.

Třetí (původně pískovcové) patro bylo v devatenáctém století kvůli narušení statiky odbouráno a nahrazeno patrem dřevěným.

 

Nejcharakterističtějším prvkem Mydlářova domu jsou ale ty dvě věže, jež nechal zbudovat Matějův syn Daniel. První, vyšší, je zcela nahoře zakončena malým minaretem a říká se jí „hvězdárna.“ Druhá věž imituje podobu šestibokého hranolu a má pět poschodí.

Posledním rodovým majitelem byl Matějův pravnuk František Mydlář. Pak už jej vlastnili různí majitelé, přičemž posledním byla Marie Korlanská a ve své závěti v roce 1952 jej odkázala městu.

 

O dvacet let později v něm bylo otevřeno Muzeum loutkářských kultur. To v něm sídlí dodnes a po velké rekonstrukci byly veřejnosti zpřístupněny i dlouho nevyužité a zdevastované terasy za domem. V současnosti se na nich konají různé koncerty a divadelní představení… a v době, kdy se tady nic „neděje,“ slouží k odpočinku a relaxaci návštěvníků místních i těch přespolních.