Chvalčov - horní lom (Hradiště)
Dnešní už nefunkční a opuštěný kamenolom se nachází ve východní části obce těsně pod hřebenem nad rozlehlou chatovou osadou. Pískovcový stěnový lom poskytoval kvalitní kámen, který byl např.využit i na stavbu přehrady Bystřičky mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím. Zdejší horninu tvoří jílovec (lupek) a pískovec. Dle zbrusu nových geologických kritérií je lokalita tvořena chvalčovským souvrstvím, což je nejmladší oligocénní člen předmagurské jednotky flyšového pásma. (Dříve byly tyto jednotky řazeny k soláňskému souvrství račanské jednotky.)
Protože jsme ale turisté, necháme tohle geologické slovíčkaření odborníkům. Nás bude především zajímat to, že se nad rovným dnem lomu vypínají hezky členité a místy i rozeklané skalní stěny. Jejich slabší vrstvy tvoří šedé jílovce, místy se tu vyskytuje i slepenec, ale to hlavní, co vidíme, je tvořeno výrazně vápnitým pískovcem o mocnosti až několika metrů.
Nad lomem se nacházejí dnes už z větší části odtěžené terénní stopy po hradišti a tvrzi. Po ní se tu našla keramika pocházející ze středověku. V kronikách si bohužel o historii tohoto feudálního sídla nic nepřečteme, protože jeho majitel zůstal v anonymitě. První a zároveň poslední zmínka o tvrzi je z roku 1555, kdy už byla označována jako pustá.
Podstatnou část terénních pozůstatků zničil kamenolom, jen ve východní části se na temeni kopce zachovalo několik valů se zbytky příkopů. Předchůdce tvrze – hradiště, mohlo plnit předsunutou strážní funkci výše položeného hradiště na Hostýně. Druhotné opevnění označované za tvrz pak mohlo být tím první „týnem“ anebo předsunutým opevněním tvrze, která ve středověku prokazatelně stávala dole v obci.