Collinova ulice v Hradci Králové

Moderní výstavbou vzniklá ulice byla pojmenována teprve v roce 2002, a to po bývalém královéhradeckém purkmistrovi Karlovi Collino. Tato výrazná postava politického i společenského života Hradce Králové se narodila 20. října 1818 v Heřmanově Městci. Od roku 1851 pracoval Collino v městském zastupitelstvu Hradce Králové a o 10 let později byl zvolen městským radním. V roce 1864 byl zvolen 2. purkmistrem Hradce Králové. Za účast v prusko-rakouské válce roku 1866 dostal vyznamenání rytířského kříže od císaře Františka Josefa I. V letech 1865-1870 byl starostou královéhradeckého okresního výboru. Za jeho purkmistrování byly ve městě provedeny významné věci. Město bylo osvětleno plynem, postavena vodárna a reálka, zahájeno jednání o koupi hradeb, učiněn do nich první průlom, zrušeny reversy, jež vázly na stavbách ve městě a nejbližším okolí, zřízena c. k. odborná škola průmyslová, postaveno Klicperovo divadlo atd. Stal se též spoluzakladatelem mnoha královéhradeckých spolků, jako byla například Tělocvičná jednota Sokol v Hradci Králové (1866). Městským purkmistrem byl zvolen celkem čtyřikrát (1864, 1867, 1870, 1883) a v roce 1885 kvůli stáří na svou funkci abdikoval, téhož roku byl navržen a jmenován čestným členem obecního zastupitelstva a čestným občanem města. Zemřel 20. března 1892 v Hradci Králové.

První zdejší stavbou se stalo Regionální centrum T-Mobile (čp. 420), které tvoři železobetonový skelet s fasádou z armované stěrky, která se střídá se skleněnou samonosnou fasádou systému Jansen. Slavnostní zahájení jeho hlavní výstavby podle projektu Ing. arch. R. Wilda se uskutečnilo 30. srpna 2001, kdy byl položen základní kámen budoucí stavby. Sama výstavba probíhala od července 2001 do dubna 2002. Nové zákaznické centrum, jež mělo původně nést název Paegas, bylo otevřeno 13. června 2002.

Naopak autory návrhu pětipodlažní budovy GiST (čp. 421) byli architekti Bohumír Prokop a Jindřich Janíček a postavila ji v letech 2001-2002 firma SKANSKA CZ a. s., divize Pozemní stavitelství Čechy. Interiér budovy získal prestižní ocenění - čestné uznání ceny Grand Prix 2003, udělované Obcí architektů, v kategorii architektonický desing a drobná architektura (diplom). Fasáda budovy je tvořena prosklenou částí v kombinaci s obkladem z přírodního pískovce a z plátů měděného plechu, který je zabarven do svého odstínu řízenou korozí. Zajímavé je na budově její osvětlení, které navrhla a provedla společnost NORDIC LIGHT s. r. o. Zvláště večer je vidět přes prosklenou fasádu hlavních průčelí dominující osvětlení schodiště.

Předposledním objektem, který se v ulici nachází, je čtyřpodlažní budova katastrálního úřadu čp. 481, která byla postavena v letech 2006-2007 firmou Metrostav a. s. Praha podle návrhu Ing. arch. Jaroslava Andrese. Vyzdívaná fasáda železobetonového monolitického skeletu je členěna čtyřdílnými okny s horními větracími křídly, obloukové zasedací místnosti lemuje horizontálně členěný plášť z prosklených hliníkových profilů. Interiér zaujme zejména netradičním malým zkoseným oválným atriem, jež je zastřešené prosklenou kupolí. Nová budova katastrálního úřadu byla klientům poprvé otevřena 26. listopadu 2007.

Strana k okruhu a tranzitní telefonní ústředně je zastavěna novou železobetonovou Regionální centrálou ČSOB - HHQ s čp. 573 (viz https://archizoom.cz/centrala-csob-v-hradci-kralove/), jejíž architektonický návrh vznikl v roce 2015, projekt pochází z let 2016-2019 (Adam Halíř z Projektil architekti, Roman Brychta z Roman Brychta architekti) a k jeho realizaci došlo v letech 2019-2021 (Syner; viz https://www.csob.cz/v-obraze/budovy-csob/hhq), přičemž otevřena byla 22. září 2021.

Závěr ulice činí parkoviště a zadní část třípodlažního Kongresového, výstavního a společenského centra ALDIS, jež mělo být původně novým kulturním domem Revolučního odborového hnutí. Jeho projekt navrhli Ing. arch. Jan Zídka, Ing. arch. Václav Misík a mnozí další, kteří tehdy pracovali pro královéhradecký Stavoprojekt. Výstavba tohoto objektu s čp. 375 probíhala v letech 1987-1993, přičemž k větším opravám a úpravám tohoto objektu, jenž patří již k Eliščinu nábřeží, došlo v roce 2014.