Děkov (okr. RA) - kostel Narození sv. Jana Křtitele

Vesnici Děkov najdete na severu rakovnického okresu na území bývalých Sudet necelých 20 km severozápadně od Rakovníka. V současnosti má 3 části - Děkov, Vlkov a Nová Ves. Kromě oficiálního státního dělení patří Děkov také do Chráněné krajinné oblasti Džbán.

Uprostřed obce stojí na návsi kostel Narození sv. Jana Křtitele. Podle nedoložených zpráv byl první kostel v Děkově vystavěn roku 1037 mnichy kláštera v Ostrově u Davle. Ti všechny své stavby vytvořili na počest sv. Jana Křtitele. Je ale jisté, že místní kostel stál již před rokem 1341, protože v tomto roce do Děkova přišel farář. Další informace jsou o několik let novější, kdy podací právo (patronát) nad kostelem měli v roce 1361 Jan ze Pšovlk a roku 1380 Zdislav. O osudech kostela a Děkova v době husitských válek jsem nic určitého nenašel. Někdo píše, že byl i nadále katolický. Jiné údaje zmiňují to, že mohl být husitský jako celé okolí. Později byl kostel protestantský.

Původní kostel byl během třicetileté války zničen a podle záznamu faráře Maxmiliána Dreschlera v roce 1664 nově postaven. V roce 1720 byl celý důkladně renovován, r. 1868 prodloužen a dostal větší okna. Zvony zůstaly ze starého kostela - větší z nich má nápis v češtině, jenž je prý v písmu z přelomu 14.- 15. století. Našel jsem několik verzí tohoto nápisu (který bohužel nemůžu ověřit):

- ,,Maria, Matko, pros za nás u Pána Boha. Pán Sionu nechť tento zvon opatruje"

- "Marie matko, ctihodná panno pros za nás u pána boha!"

- "Marie matko neposkvrněná panno pros za nás u boha. Pole Sionu opatruje tento zvon"

Prostřední zvon má kromě latinského nápisu poznámku o roku 1550 a byl v roce 1847 nově odlit. Malý zvon neměl žádný nápis a byl v roce 1886 také nově odlit. Věžní hodiny byly zabudovány podle inventáře před rokem 1731. Původně byly varhany nainstalovány v roce 1796 a v roce 1868 byly přepracovány. Současné varhany postavil v roce 1905 Josef Ignác Langenauer z Podbořan (1886 - 1944). Obrazy Křížové cesty dal darem pan Emanuel Grimm z Hořesedel (1902).

K povinnostem faráře patřilo vést téměř veškerou "statistiku" obce - křestní a úmrtní matriku, křestní a oddací listy, psaní farní kroniky. Postavení faráře na vesnici bylo nezastupitelné a v místní hierarchii býval druhý za starostou. Poslední německý farář zde byl Paul Sacher v letech 1930 - 1945. Působil na 6 školách jako vyučující náboženství, spravoval děkovskou farnost a 5 dalších osad. Po válce byl odsunut a žil až do roku 1970 v Dorfenu v Bavorsku.

Kolem kostela byl původně hřbitov, jak to bývalo zvykem od středověku. Postupně ale byly hřbitovy zakládány za městy a vesnicemi a takto také vznikl v roce 1826 děkovský hřbitov, který známe dnes.

Protože nové obyvatelstvo po roce 1945 nebylo příliš katolicky založeno, klesal zájem o kostel, snižovala se jeho návštěvnost. Poslední oficiální bohoslužba prý byla v roce 1995. Dnes kostel Narození sv. Jana Křtitele spravuje Římskokatolická farnost Petrovice u Rakovníka. Kostel je zavřený, nepřístupný.

Vedle kostela stojí budova bývalé fary. Tu koupila obec od Arcibiskupství pražského a postupně ji rekonstruuje. Má v ní vzniknout místní multifunkční centrum - knihovna, prostory pro setkávání občanů a přednášky, hodovna, malá scéna pro kulturní vystoupení, stálá výstava o historii obce, zázemí obecního úřadu.