Dinopark Vyškov a ZOO PARK

ZOO ve Vyškově potěší nenáročné návštěvníky. Nacházejí se zde především domácí zvířata jako kozy, prasata, slípky, králíci apod. Tahákem pro děti je krom dětských hřišť i možnost vlézt si do ohrádky s kozami a krmit je. Některé do také ze strachu náležitě obrečely…

ZOO není velké a tak ho v pohodě zvládnou i ti nejmenší.

Lákadlem jsou také informační panely, ketré nám prozradí, na co je to které domácí zvíře vhodné a co z něj máme. Pro mnoho dětí (a někdy i pro dospěláky) celkem nové informace…

V ceně vstupenky je možné nasednout do vláčku, který vás odveze téměř přes celý Vyškov do zdejšího Dinoparku. Upozorňuji, že se tam nedostanete jinak, než tímto vláčkem!

Tam na Vás čekají pravěká zvířata a to takové druhy, které ani neznám z „Cesty do pravěku“.

Všechny potěší i krátký film v 3D kině.

Vláčkem se pak vrátíte zpět do ZOO.

Problémy může způsobit parkování u ZOO (jak se nám stalo), ale není třeba bědovat. Vedle ZOO se nachází Kaufland a Lidl a jejich parkoviště je možné pohodlně využít a těch cca 200 – 300 m se vrátit pěšky.

Dinopark u Vyškova je vděčným cílem zejména pro malé návštěvníky. My jsme jej navštívili zatím dvakrát a protože od obou návštěv uběhl necelý rok, prakticky nic se v něm nezměnilo. Do Dinoparku jsme se dostali tak, že jsme si vstupenku koupili již ve vyškovském zooparku, který jsme si prohlédli jako první. V ceně vstupenky byla i přeprava do Dinoparku, včetně vstupu mezi vyhynulé velké ještěrky.

Obrovskou bránou jsme vstoupili do areálu, kde strávili asi 1,5 hodiny. Hned u vstupu jsme spatřili jednoho z největších dinosaurů, kterým byl Brachiosaurus. Na první pohled bylo vidět, že patří k největším suchozemským živočichům všech dob, byl až 26 metrů dlouhý, 13 metrů vysoký a mohl vážit kolem 30 až 50 tun. Velice jsme se podivili tomu, že musel spořádat až několik set kilogramů rostlinné potravy denně a jeho srdce mohlo vážit až kolem 1,6 tuny, protože jen tak zřejmě dokázalo vypumpovat krev k hlavě do výšky kolem 12 metrů nad zemí.

Kousek od velikána jsme uslyšeli řev nejznámějšího dinosaura, kterým nebyl nikdo jiný než Tyrannosaurus Rex, který byl jeden z největších masožravých dinosaurů a zároveň jedním z největších suchozemských predátorů všech dob. Děti se pod jeho tělem úplně ztráceli a kupodivu se ho vůbec nebáli. Podle výzkumů mozkové dutiny lebky měl výborný čich a zrak a dokázal tak aktivně vyhledávat potravu, kterou zřejmě tvořili především rohatí a kachnozobí dinosauři. Nepřekvapilo nás, že inteligenčně na tom nebyl nejlépe, přesto byl skoro třikrát chytřejší než dnešní krokodýl. Když se děti fotili u jeho nohou, napadlo nás, že musel běhat velice rychle, prý až čtyřicet kilometrů za hodinu.

Dalšími ještěrkami, které jsme zde viděli bylo několik menších potvor se jménem Deinonychus. Jejich dravost vyjadřovala část mrtvého ještěra, na kterém si patrně pochutnávali. Dočetli jsme se, že tento nebezpečný dravec žil a lovil ve smečkách a oběti lovil ve skoku a přitom kormidloval svým dlouhým ocasem. Bylo nám jasné, že se jednalo o velmi nebezpečné zvíře a tak jsme je raději opustili.

Následně jsme se vyfotili u několika menších exemplářů a po chvilce jsme přišli k mnohem většímu dinosaurovi, který se jmenoval Parasaurolophus. Dozvěděli jsme se, že byl velký asi 9 až 11 m dlouhý a naštěstí patřil mezi býložravce. Zaujalo nás, že tři až čtyři tuny těžký Parasaurolofus se obyčejně pohyboval na všech čtyřech končetinách, ale v případě potřeby se dokázal vztyčit na zadní končetiny, například při běhu. Když jsme pořídili několik fotek, utekli jsme raději my a pokračovali v prohlídce naštěstí již vyhynulých ještěrů.

Dále jsme našli menšího Coelophysise, což byl po dvou chodící masožravec, dlouhý přibližně 3 m a vážící kolem 20 kg. Pak jsme v lese narazili na Styrakosaura, který budil hrůzu svou velkou hlavou s mnoha rohy, které prý mohly dosahovat až délky 60 cm a byly nebezpečnou zbraní. Naštěstí by nás určitě nesežral, protože byl býložravec.

Následně jsme si rádi prohlédli našeho nejoblíbenějšího dinosaura. Nebyl jím nikdo jiný něž Stegosaurus, který sice byl býložravec a nebyl nijak velký, ale respekt v nás budily čtyři dlouhé trny na konci ocasu, jimiž se uměl dobře bránit. Dozvěděli jsme se, že jeho zadní nohy byly dvakrát delší než přední, jeho mozek dosahoval velikosti mandarinky a zřejmě by ho dnes nepředběhla i spousta lidí, i když rychlost jeho chůze podle dochovaných stop nepřesahovala asi 6-7 km/h.

Při chůzi lesem jsme ve větvích stromů spatřili, že nad námi visí Pteranodon, jenž patří k nejznámějším ptakoještěrům s rozpětím křídel okolo deseti metrů. Všimli jsme si, že na hlavě měl výrazný dlouhý výrůstek, který byl výrazně větší u samců a mohl sloužit ke kormidlování za letu nebo udržování stabilní polohy ve vzduchu.

Pokračovali jsme v procházce lesem a brzy jsme narazili na ležící ještěra se jménem Diplodocus. Než jsme kolem něj prošli, chvilku to trvalo, protože s délkou asi 33 - 35 metrů patřil k nejdelším živočichům všech dob. Samotný jeho ocas mohl být dlouhý přes 15 metrů, krk pak přes 6 metrů. Zaujalo nás, že, že srdce diplodoka muselo vážit až 1,6 tuny, aby vypumpovalo krev do celého tělního oběhu. Dozvěděli jsme se také, že spásal značné množství jehličnanů, kapradin a mechorostů a žil blízko vody.

Po dlouhé ještěrce jsme si prohlédli rohatou. Čekal nás totiž Protoceratops, který byl poměrně malý. Měřil asi 1,8 - 2,4 m dlouhý a zjistili jsme, že to byl běžný dinosaurus své doby. Pobavilo nás, že se mu proto se mu také někdy přezdívá „ovce doby křídové“.

Další menší dinosaurus, kterého jsme viděli, byl Compsognathus, jehož délka se pohybovala v rozmezí 70 cm až 1,4 m.

O chvilku později se děti vyfotili u stěny, na které byli namalováni dinosauři, ale bez hlavy. Tu nahradily právě hlavy našich dětí. Pak si naše ratolesti vlezli do útrob photosaura, a jejich těla trčely z tlamy této fotoještěrky.

Velkým dinosaurům však ještě nebyl konec, protože jsme si po focení prohlédli ještě jednoho z největších masožravých dinosaurů. Byl jím Giganotosaurus, který vystřídal populárního tyranosaura na čele neoficiální tabulky velikosti masožravých dinosaurů. Dočetli jsme se, že měl délku asi 13-14 m a hmotnost okolo 8 tun a i při této hmotnosti by dosáhl alespoň na krátkou vzdálenost rychlosti až 14 m/s, čímž by předběhl i nejrychlejší sprintery naší planety.

Raději jsme Giganotosaura opustili a zamířili k pískovišti, kde se děti snažili se odkrýt zahrabanou kostru dinosaura. Samozřejmě jsme také zašli do 3D kina, které bylo hned vedle a v něm jsme se podívali na zajímavý film. V občerstvení jsme si dali pivo, děti kolu. V parku se nám velmi líbilo, ale byl již čas se vrátit zpět k autu. Počkali jsme tedy na autobus, který nás odvezl zpět do Zooparku. O něm se více dozvíte v mém dalším článku.

V současné době zde najdete modely dinosaurů ve skutečných velikostech, někteří z nich jsou i pohybliví, DinoAquarium (4D kino), paleontologické hřiště, naučnou stezku, denní hvězdárnu a nechybí ani adrenalinový Dinobike, což je jízda na kole v korunách stromů nad hlavami dinosaurů.

Vstupné : Dospělí 160,- czk , děti 110,- czk. V ceně vstupenky do Dinoparku je obsažen rovněž vstup do unikátního 4D kina, kde je po celý den promítán trojrozměrný film. Vstupné do Dinoparku zahrnuje i vstupenku do ZooParku Vyškov, který je zaměřen především na chov primitivních i exotických druhů domácích a hospodářských zvířat. Do ZOOPARKU vás v ceně vstupenky přepraví DinoExpres.

Dinobike se platí zvlášť cena je 100,.- czk

Otevřeno: duben - říjen : pondělí - neděle 09:00 - 18:00

http://vyskov.dinopark.cz/