Vyškov - zámecký areál
I když je Vyškov v současnosti proslulý hlavně svým Dinoparkem, bylo by chybou nenavštívit také historické jádro města a neprohlédnout si jeho památky. K těm nejvýznamnějším patří složitá dispozice zámku se zahradou a okrasnou lodžií, téměř sousedící s místní zoologickou zahradou.
Předchůdcem dnešního feudálního sídla s budovami rozloženými do tvaru pětiúhelníka byl hrad olomouckých biskupů. Když jim totiž husité zničili hrad Melice, zbudovali si pevnou tvrz ve Vyškově. Tvrz (či spíše hrad) měla hranolovou věž a ta druhá už vystupovala z hradeb městského opevnění. (V západním nároží stála válcová bašta, jejíž přízemí je dnes součástí jižního zámeckého křídla.)
K přestavbě hradu na zámek došlo v 16.století. O sjednocení gotických a renesančních prostor se roku 1540 postaral biskup Stanislav Thurzo, zásluhu z přestavby a odstranění škod po třicetileté válce si zase mohl připsat biskup Karel II. Z Lichtejnštejna- Kastelhornu. Podle plánů architekta G.P.Tencally nechal roku 1668 (mimo jiné) vystavět i dlouhé zámecké křídlo u předhradí. Portál, klenby, schodiště i chodby byl ještě v manýristickém duchu, ale fasády už byly vyfešákovány ve stylu barokním.
V první fázi přestavby zámku se započalo s přístavbou křídla v předzámčí, v té druhé pak Tencallova tvorba vyvrcholila a vše postoupilo minimálně o level výš. Téhle úrovně dosáhla i krásná barokní zahrada (ta stará byla zbudována už v 15.století) s lodžií, kterou zdobí arkády s toskánskými sloupy a vyhlídkovou terasu balustráda.
V té době se vyškovské feudální sídlo řadilo k těm nejvýznamnějším na Moravě, jenže všechna jeho sláva pohasla po požáru, který zámek poškodil roku 1753. O dvacet let později začal sloužit nejrůznějším účelům – v průběhu času také jako nemocnice, kanceláře či škola. Na začátku devatenáctého století byly sneseny věže i některé budovy, zámek chátral a hrozbu demolice odvrátila až velká rekonstrukce z let 1951 – 54.
Dnes je v zámku umístěno Muzeum Vyškovska, které se může pochlubit krásnými expozicemi a bohatými sbírkami.