Dolina Chochołowska
Turistické cíle • Příroda • Údolí, dolina
Dolina Chochołowska - nejdelší a největší dolina v polských Tatrách. Nachází na západním okraji polských Západních Tater. Je dlouhá 10 km a zabírá plochu více než 35 km ². Administrativně náleží k obci Witów.
V dolní části (v délce 4 km) tvoří hlubokou rokli, ve které jsou dva kaňonovité průlomy nazývané – „bramy“ (brány): Niżnia Brama Chochołowska a Wyżnia Brama Chochołowska . Horní, širší část doliny se rozděluje na 3 hlavní větve: : Dolinę Starorobociańską , Dolinę Chochołowską Wyżnią i Dolinę Jarząbczą. Kromě těchto hlavních větví má dolina ještě několik menších: Mała Sucha Dolina, Wielka Sucha Dolina, Dolina Huciańska, Dudowa , Trzydniowiańska, Głębowiec, Długa, Kryta, Wielkie Koryciska, Małe Koryciska a mnoho ještě menších žlebů.
Dolina Chochołowska je budována dvěma hlavními typy hornin. Jižní, horní část (nad Wyżnia Brama Chochołowska) budují krystalické horniny – ruly a žuly. Severní, dolní část zase příkrovové, sedimentární horniny – břidlice, křídové vápence a DOLOMITY. Rozdílný je i vznik v těchto částí doliny. Horní část tvořily převážně ledovce, zatímco dolní část byla vytvořena především erozivní činností Chocholovského potoka (Potok Chochołowski) a fenomény vápencového krasu. Působením těchto jevů zde vzniklo několik jeskyní (největší jeskyně - Szczeliną Chochołowską). Ani jedna z nich, však není zpřístupněna veřejnosti!
Dolina vděčí za svůj název několik kilometrů vzdálené obci Chochołów. Obyvatelé této vesnice už v 16. stol. kolonizovali oblast Tater mezi Wołowcem a Bobrowcem. Velké množství terénů vhodných k pastvě způsobilo, že se toto území stalo centrem pastevectví v polských Tatrách. V roku 1930 zde páslo 280 pastýřů okolo 4000 ovcí. Velký zde byl i počet salaší, útulen a šop.
Dolina Chochołowska měla též hornickou minulost. Už v 16. století se zde provozovala těžba železných rud a hutnictví železa a tato výroba trvala až do druhé poloviny 19. století. Železo bylo nejdříve vyráběno přímo v dolině. Později byla ruda dovážena, po cestě zvané Drogą pod Reglami, do hutí v Kuźnicach. V dolině nesou mnohá místa názvy spojené s touto činností (např. Hala Stara Robota, Polana Huciska).
Tuto krásnou dolinu objevili v 19. století také turisté. Opravdovou popularitu však dolina získala až v meziválečném období, a to především díky lyžařům a horolezcům organizovaným v ZON (tatranském spolku), kteří postavili chatu v Dolinie Starorobociańskiej. V letech 1930 – 1932 postavil další chatu Varšavský lyžařský klub (Warszawski Klub Narciarzy) na Polanie Chochołowskiej. V roku 1937 se zde uskutečnil pokus o překonání největší výšky dosažené v balónu. Bohužel pokus se pro silný vítr nezdařil a balón, který byl částečně naplněn vodíkem, dokonce explodoval.
Během druhé světové války, chaty a mnohé salaše poskytovaly úkryt polským a sovětským partyzánům. Během války, proto Němci vypálili obě chaty, mnoho salaší a šop. Po válce vletech 1951 – 53 byla na místě vypálené chaty postavena nová, větší, dodnes sloužící chata - Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskie, která se stala hlavní základnou pro letní i zimní turistiku v této části Tater.
Dolina se nachází na území Tatrzańskiego Parku Narodowego. Ten však její území přímo nespravuje. To patří totiž Společenství pro lesnictví a venkov osmi obcí (Wspólnoty Leśnej Uprawnionych Ośmiu Wsi) se sídlem ve Witowie a národní park tak jen dohlíží na hospodaření této společnosti. Na území doliny proto se zde těží dřevo, provozuje pastevectví, i když té v takovém rozsahu jako v minulosti. Díky tomuto hospodaření však nedochází k zarůstání pastvin a pasek, jak se tomu děje v ostatních částech parku, spravovaných pouze národním parkem.
Až 2/3 doliny pokrývají smrkové lesy. V dolní části s příměsí buku, jedle a reliktní borovice lesní. Mezi lesy se bělají vápencové skály – zejména efektní Mnichy Chochołowskie a Siwiańskie Turnie. Vrcholy okolních hor jsou porostlé klečí až travnaté. Velkou atrakcí jsou četné pastviny a polany se salašemi. Na většině z nich se doposud pasou ovce. Na jaře zde v masívním množství kvetou šafrány karpatské (Crocus scepusiensis), na podzim pak trsy hořců (Gentiana). Žijí zde jeleni, medvědi, svišti a mnoho dalších druhů zvěře.
Přístup do doliny:
Ze Zakopaného je možno dojet mnoha autobusovými linkami na Siwu Polanu u ústí doliny. Tady jsou i velká parkoviště pro osobní vozy a autobusy. Odtud dále do doliny platí zákaz vjezdu pro motorová vozidla. Dále je možno jít pěšky, jet na kole, nebo je možno se svést silničním, traktorovým vláčkem (kolejką "Rakoń") na Polanu Hutiska. (Vláček jezdí každých 20 minut tam i zpět – cena jízdného, jednosměrná = 4 Zl - rok 2010). Pokud nemáte vlastní kolo, můžete si jej půjčit v půjčovně na Siwej Polane, nebo Polaně Hutiska. Na kole se dá dojet až k chatě na Polanie Chochołowskiej. Dále můžete použít koňské bryčky (bryczką góralską), které vozí turisty, ze Sivej Polany a hlavně z Polany Hutiska, rovněž až chatě na Polanie Chochołowskiej. Na Siwej Polane se platí poplatek za vstup do doliny. Ten platí do celého národního parku (TPN). Vstupné vybrané zde, zůstává společnosti, která v dolině hospodaří.
Pěší trasa od parkoviště na Siwej Polane k nečastějšímu cíli - k chatě na Polanie Chochołowskiej trvá asi 2:10 hod. (opačným směrem asi 1:50 hod.)
Podrobný popis pěší trasy dolinou: viz. Pěší trasa Chocholovskou dolinou (Ze Siwej Polany k chate Schronisko PTTK na...
(u chaty Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej je Rozcestí turistických trasa a je odtud možno pokračovat k dalším cílům viz.: Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej
Polana Chochołowska – velká paseka (polana) v Dolinie Chochołowskiej v polských Západních Tatrách. Je to největší polana v celých polských Tatrách. Je položena v nadmořské výšce 1090-1150 m n.m. V minulosti byla jedním z hlavních center pastevectví. Bývala pravidelně kosena a vypásána. Pásly se zde ovce i hovězí dobytek. V roce 1930 zde stálo 60 různých stavení (salaše, stáje, šopy a stodoly). Ty sloužily nejen k chovu dobytka, ale i pro přespání pašeráků, pytláků i horolezců. Řady velkých kamenů na pastvinách vyznačovaly vlastnické hranice.
Název pochází od vesnice Chochołów , která na ní v šestnáctém století získala práva pastvy. V roce 1821 sedm vsí (později přibyla ještě jedna) shromáždilo peníze a koupilo značnou část pozemků v dolinách Chochołowskiej a Lejowej. Negramotní horalé (górale) tuto transakci svěřili právníkovi, který je zastupoval. Ten pozemky vykoupil od Rakouského císařství, avšak přepsal většinu jen sebe. Tyto pozemky pak prodal cizím vlastníkům. A tak až po dlouhých soudních sporech (v roku 1867) se pozemky vrátily do vlastnictví horalů. Po II. světové válce byly pozemky zahrnuty do nově vyhlášeného tatranského národního parku (TNP) a vlastníci tak opět ztratili práva na obhospodařování svých pozemků. Tak se znovu se spor o pozemky dostal k soudu. U soudu horalé znovu uhájili právo na obhospodařování svých pozemků. Národní mu parku zůstalo jen právo dohledu nad tímto hospodařením. A tak polanu v současnosti obhospodařuje Hospodařící společnost osmi obcí – „Wspólnoty Leśnej Uprawnionych Ośmiu Wsi“ se sídlem v obci Witów.
Na polaně dodnes stojí několik salaší. Společnost zde provozuje občerstvení – „bufet góralski“ a provozuje se zde omezená pastva ovcí. V zimě lyžařský vlek.
U horního koce polany stojí turistická chata Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej . Chata je hlavní turistickou základnou v této části Tater. V zimě je centrem skialpinismu (jsou vyznačeny sjezdové trasy z vrcholů hor nad polanou). Vedle chaty je meteorologická stanice a chatka horské služby TOPR. Pod lesem stojí dřevěná kaplička sv. Jana Křtitele postavená v goralském stylu. O nedělích se zde slouží mše (panoramatický rozhled od kapličky viz: http://panoramy.wyprawy.org/kaplica_chocholowska.php).
Polana je každé jaro poseta koberci květů šafránu karpatského (Crocus scepusiensis). Návštěva polany na počátku jara proto patří k jedinečným zážitkům! - viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/chocholowska_polana.php. Z polany jsou krásné výhledy na Grzeš (Lúčna) , Wołowiec (Volovec), Jarząbczy Wierch (Hrubý vrch) , Bobrowiec (Bobrovec) a masiv nedalekého Kominiarskiego Wierchu. Dobře jsou viditelné vápencové skály nad polanou – stěny Chochołowskich Mnichów.
U tur. chaty Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej je velmi významná křižovatka turistických tras.
Přístup na polanu - viz. Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej a popis trasy ze Siwej Polany viz. Pěší trasa Chocholovskou dolinou (Ze Siwej Polany k chatě Schronisko PTTK...
Dolina Chocholowska je najväčšia a najdlhšia dolina v poľských Tatrách.Cez dolinu prechádza zelená turistická značka a preteká tu Potok Chocholowski.Nachádza sa tu aj turistická chata Schronisko na Polanie Chocholowskiej,ktorá sa preslávila pobytom pápeža Jána Pavla II.,v doline bola trasa pápežovej vychádzky nazvaná Pápežova cesta.Nájdeme tu aj Poľanu Chocholowsku,ktorá patrí k najkrajším lúkam v poľskej časti Vysokých Tatier.Z kultúrnych pamiatok sú pri chate bývalé salaše a seníky,nesmieme zabudnúť na historickú kaplnku nad Schroniskom na Polanie Chocholowskiej.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Dolina Chochołowska
