Ornak

Turistické cíle • Příroda • Hřeben

Ornak - pohled na hřeben od plesa Smreczyński Staw (červenec 2008)

Ornak - pohled na východní úbočí hřebene od Schroniska PTTK na Hali Ornak (červenec 2008)

Ornak - pohled na hřeben od plesa Smreczyński Staw (červenec 2008)

Ornak - pohled na hřeben od západu, z Greśia (Lúčnej - červenec 2008)

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

- boční hřeben v polské části Západních Tater. Vybíhá k severu z hlavního hřebene mezi vrcholy Starorobociańskiego Wierchu (slovensky: Klin) a Błyszcza (Blyšť), konkrétně z, v hřebeni, nevýrazného vrcholku – Siwy Zwornik (1965 m n.m.). Je to asi 3,5 km dlouhý, masívní hřeben. Odděluje Doline Starorobociańska (horní větev doliny Chochołowskiej), na západě, od Doliny Pyszniańskiej (horní větev Doliny Kościeliskiej) Od Siwego Zworniku je oddělen sedlem Siwa Przełęcz (1812 m). V hřebeni se potom (směrem k severu) nacházejí tyto vrcholy a sedla: Kotłowa Czuba (1840 m),sedlo – Kotłowe Siodło, nejvýšší vrchol - Zadni Ornak (1867 m),sedlo - Ornaczańską Przełęcz (1795,2 m), vrchol – Ornak (1853,6 m), sedlo - Wyżnią Ornaczańską Przełęcz (1825 m)a vrchol - Suchy Wierch Ornaczański (Banista -1832 m). Hřeben na severu uzavírá mohutné sedlo - Iwaniacka Przełęcz (1459,2 m), která jej odděluje od vápencového Kominiarskiego Wierchu (1829,2 m). Hřeben Ornaku převyšuje okolní doliny o 500 až 700 výškových metrů. Na jeho severovýchodních úpatích se rozkládá dříve vypásána paseka - „Hala Ornak“. Dnes na ní stojí turistická chata - Schronisko PTTK na Hali Ornak. Do Doliny Starorobociańskiej padá z hřebene několik žlebů: Banisty Żleb, Pośredni Żleb, Graniczniak, Żleb na Przełęcz, Żleb pod Pyszną. Do Doliny Pyszniańskiej: Żleb Piszczałki, Ornaczański Żleb a nejznámější Żleb pod Banie. Těmito žleby často v zimě sjíždějí laviny. Hřeben je budován metamorfovanými horninami s příměsí žuly. Vrcholky a část masívu při severním okraji je budují křemenné pískovce. V masívu se už od 15. století těžily barevné kovy a od 17. století i železné rudy – v listinách ze 16. stol. je uváděn starý název masivu – „Hornok“. Na travnatém hřebeni a v jeho okolí dominují horské rostlinné druhy, vázané na žulový podklad. Např.: pěchava dvouřadá (Oreochloa disticha), sítina trojklaná (Juncus trifidus), plavuň jedlová (Huperzia selago), zvonek alpský (Campanula alpina), koniklec alpínský bílý (Pulsatilla alba) a další tatranské druhy. Na západních úbočích Suchego Wierchu Ornaczańskiego je nejzápadnější přirozený výskyt borovice limby (pinus cemra) v polských Tatrách.

Hřeben Ornaku se táhne většinou nad hranicí lesa a umožňuje proto rozsáhlé rozhledy, zejména na blízký Kominiarski Wierch a do dolin Tomanowej a Pyszniańskiej. Ty obklopují vrcholy Ciemniaka , Tomanowego i Smreczyńskiego Wierchu a Kamienistej. Velmi atraktivní jsou i pohledy na Błyszcz a Starorobociański Wierch (výhledy viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/ornak.php, Widok na Kominiarski Wierch
ze szlaku na Ornak, nebo :http://www.panoramy.wyprawy.org/ornaczanska_przelecz.php a http://www.panoramy.wyprawy.org/zadni_ornak.php. Po celém hřebeni prochází zelená turistická trasa. Přechod je technicky nenáročný.

Hřeben lze projít:

po zelené hřebenové trase ze sedla Siwa Przełęcz , po popsaných vrcholech a sedlech, až do sedla Iwaniacka Przełęcz (asi 1:45 hod.)
po zelené hřebenové trase (opačným směrem) ze sedla Iwaniacka Przełęcz do sedla Siwa Przełęcz (asi 2:00 hod)

Nadmořská výška:

1854 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.219, 19.833)

Poslední aktualizace: 9.11.2012

Vyhledání vlakového spojení na výlet