Dolina Gąsienicowa

– zabírá horní patro Doliny Suchej Wody Gąsienicowej v polských Tatrách. Od východu ji ohraničuje boční hřeben vybíhající ze Skarajnego Granatu přes Żółtą Turnie. Od jihu boční hřeben, po kterém prochází stezka Orla Perć, od Skarajnego Granatu přes Czarne Ściany, Kozi Wierch, Zamarłą Turnię na Šwinicy a dále úsek hlavního tatranského hřebene na Kasprowy Wierch. Od západu Boční hřeben od Kasprowego Wierchu přes Uhrocie Kasprowe, Kopę Magury, Królową Rówień, Królowy Grzbiet poWielki Kopieniec.Boční hřeben Granią Kościelców ji pak rozděluje na dvě větve, na Czarną Doliną Gąsienicowa (na východní straně tohoto hřebene) a Zieloną Doliną Gąsienicowa (na západní straně). Zielona Dolina Gąsienicowa sedále dělí na dvě odnože - Dolinę Suchą Stawiańską nazývaná též Gąsienicowym Kotłem, nebo Kotłem Kasprowym (leží mezi štíty: Beskid, Kasprowy Wierch i Uhrocie Kasprowe) a horními patry Świnicką Kotlinkę, Mylną Kotlinkę a Zadnie Koło, položenými u odnože hřebene Świnickiej Grani. Odnoží Czarnej Doliny Gąsienicowej je Kozia Dolinka a jejími horními patry tvořenými kotly Czarnego i Zmarzłego Stawu. V jihozápadní větvi nazývané Zieloną Doliną Gąsienicową, jsou téměř všechny plesa stawy Doliny Suchej Wody (tzv. Gąsienicowe Stawy). Jsou to:

• Zielony Staw Gąsienicowy (3,764 ha )
• Długi Staw Gąsienicowy (1,564 ha)
• Kurtkowiec (1,536 ha s ostrovem)
• Dwoisty Staw Gąsienicowy (dvě plesa: 1,355 a 0,880 ha)
• Zadni Staw Gąsienicowy (0,515 ha)
• Litworowy Staw Gąsienicowy (0,407 ha)
• Czerwone Stawki Gąsienicowe (dvě plesa: 0,196 a 0,138 ha)
• Mokra Jama (0,048 ha)
• Kotlinowy Stawek (0,021 ha)
• Dwoiśniaczek (čtyři pleska: 0,019, 0,014, 0,007 a 0,002 ha)
• Troiśniak (tři pleska: 0,017 i 0,003 ha, a třetí zanikající)
• Dwoiśniak (0,007 ha, druhé vyschlé)
• Jedyniak (0,006 ha)
• Samotniak (vyschlý)

Ve větvi nazývané Czarną Doliną Gąsienicową jsou dvě plesa:

• Czarny Staw Gąsienicowy (17,94 ha - největší v celé dolině a 4. největší v polských Tatrách a 6. největší v celých Tatrách)
• Zmarzły Staw Gąsienicowy (0,28 ha)

Dno doliny je poměrně ploché. Dolina je z velké části odvodňována převážne podzemními toky. Vody celé Zielonej Doliny Gąsienicowej jsou převážně podzemními toky odváděny do Doliny Goryczkowej (vyvěrají ve vyvěračkách - Goryczkowym Wywierzysku a Kasprowej (vyvěrá v Niżniej Kasprowej Jaskini). Hlavním tokem doliny je Czarny Potok a Sucha Woda (velká část jeho toku mizí pod suťovými balvany). Dolinou prochází geomorfologická i geologická hranice mezi Západnímí a Vysokými Tatrami.

Jméno Doliny Gąsienicowej je spojeno se jmény Gąsieniców, bývalých majitelů. Dříve bývala intenzivní pastvinou. Už v zápisech z roku 1653 je zmiňována jako pastvina - Hala Stawów. Na mapách z XIX století figuruje název Doliny Siedmiu Stawów. Až roce 1964 byl dokončen výkup pozemků od soukromých vlastníků a byla zbourána většina pastýřských přístřešků a ukončena pastva. Od té doby dochází k přirozenému zarůstání doliny lesem a kosodřevinou.

Dolina je navštěvována turisty od počátku 19. - století – vzniká síť turistických stezek, stává se lyžařským střediskem (lyžařské vleky) a cílem horolezců. V letech 1921 – 1925 byla v údolí postavena chata Murowaniec. K ní byla vybudována solidní cesta (pro zásobování chaty. Další chata v údolí -"Betlejemka"- slouží jako základna horolezcům. Hájovna "Księżówka" pak jako meteorologická stanice a chata"Gawra" jako terénní stanice strážců národního parku (TPN) a dále je zde několik pastýřských salaší.

Turistická chata Schronisko Murowaniec v Dolinie Gąsienicowej křižovatkou turistických tras a vede zde:

• modrá trasa z Kuźnic přes Boczań, Skupniów Upłaz a sedlo Przełęcz między Kopami k chatě Murowaniec a dále nad Czarny Staw Gąsienicowy do sedla Zawrat.
• černá trasa z Brezin, dolinou Suchej Wody, přes Psią Trawkę k chatě Murowaniec, a dále, přes Roztokę Stawiańską, do sedla Świnicka Przełęcz.
• zelená trasa ze sedla Rówień Waksmundzką k chatě Murowaniec, a dále, přes Roztokę Stawiańską, do sedla Przełęcz Liliowa.
• žlutá trasa z Kasprowego Wierchu, přes Roztokę Stawiańską, k chatě Murowaniec a dále do doliny Pańszczycą a do sedla Krzyżne