Dolina Kościeliska

Dolina Kościeliska - je jednou z hlavních dolin polských Západních Tater. Je zde asi nejnavštěvovanější polskou dolinou. Zasahuje od hlavního tatranského hřebene až k okraji pohoří. Je dlouhá asi 9 km a zaujímá plochu asi 35 km². Má několik bočních větví. Největší z nich jsou: Dolina Miętusia, Dolina Tomanowa, Dolina Pyszniańska (Pyszna) – ta poslední je vlastně závěrem (prodloužením) hlavní osy doliny, ale dnes jí neprochází žádná značená trasa. Dále je zde několik menších bočních dolin: Żleb pod Wysranki, Wąwóz Kraków, Wściekły Żleb, Iwanowska Dolinka, Dolina Smytnia. Dnem doliny protéká Kościeliski Potok. Nejvyším bodem na okraji doliny je Błyszcz (2159 m n.m.). Z dolin je dobře viditelná Bystrá – nejvyšší vrchol Západních Tater. V dolině je několik velmi populárních a přístupných jeskyní. Jsou to: Jaskinia Mroźna, Smocza Jama, Jaskinia Mylna a Jaskinia Raptawicka.

Dolina hostí velmi zajímavou flóru. Mimo jiné zde rostou tyto v Polsku velmi vzácné druhy: skalník plstnatý (Cotoneaster tomentosus), oměj chlupoplodý (Aconitum lasiocarpum ssp. Kotulae), vratička mnohoklaná (Botrychium multifidum), ostřice dvoudomá (Carex dioica), jirnice modrá (Polemonium caeruleum), křivatec nejmenší (Gagea minima).

Dolina Kościeliska tvoří dlouhou a hlubokou skalnatou rokli, jejíž stěny tvoří ve třech místech zúženi - tzv. brány (Brama Kantaka, Brama Kraszewskiego a Brama Raptawicka). Dělí dolinu na tři části: horní, střední a dolní. Horní jižní část mezi Tomanową Przełęczą (Tomanovské sedlo) a hřebenem Ornak je budována krystalickými horninami jádra pohoří. Dolina zde byla modelována ledovcem, sahajícím až k ústí Doliny Smytniej. Střední a dolní je tvořena usazenými, příkrovovým horninami, především vápenci, náchylnými ke zvětrávání. Tuto část modeloval svou erozivní činností hlavně Kościeliski Potok a jeho podzemní puklinové, krasové přítoky. Výsledkem jsou mnohé fantasticky tvarované skály, strmé stěny a četné jeskyně.

V minulosti se v dolině provozovalo hutnictví. Těžilo se zde, od konce 15. století, stříbro, měď a antimon. Od konce 18. Století pak především železná ruda. Na Starych Kościeliskach byla huť, stávala zde kovárna, obydlí dělníku, hospoda, hájovna i kostelík. Vlastně od tohoto kostelíku pochází i název doliny. Zatímco hospoda stála na polaně při mostku vedoucím k vyvěračkám Lodowych Źródeł a do Bramy Kraszewskiego. Přes Dolinę Kościeliską a dále přes Tomanową Przełęcz vedla stezka na Slovensko, kterou využívali obchodníci s koňmi a pašeráci. Po trase dolinou je často přepadali zbojníci, o čemž svědčí historické prameny a taky názvy skal, za kterými se zbojníci skrývali - Zbójnickie Okna, Zbójnicka Turnia, Zbójnicki Stół. Na konci 18. století přicházejí první turisté. Od roku 1915 se dolina stává velmi populární – provozují se zde ranními výstupy na vrchol Bystrej -obdivovat východ slunce. Z hájenky byla vytvořena první chata a začíná se s průzkumem jeskyní. V čase II. světové války se zde ukrýval partyzánský oddíl „Szczorsa“ a z doliny přecházeli ilegálně na Slovensko, a dále do zahraničí utečenci a odbojové spojky.

Dolina Kościeliska byla též oblíbenou lokalitou hledačů pokladů, o čemž svědčí četné, vyhloubené a rozšířené díry a další stopy na skalách.

Doprava a přístup k dolině:

Příjezd od Zakopaného do „brány doliny“ osady Kiry (927 m n.m.) je možný mnoha autobusovými linkami. Zde před ústím doliny je několik placených parkovišť pro osobní vozy i autobusy. Vjezd dále do doliny je motorovým vozidlům zakázán. Dolinu je můžeme projít pěšky nebo její část projet pronajatou koňskou „goraskou“ drožkou (v létě), na koňmi tažených saních (v zimě).

Dolina je považována za jednu z nejpěknějších tatranských dolin. V turistické sezóně a za příznivého počasí zde bývá až ohromující množství turistů - dolina jedním z nejnavštěvovanějších míst v Tatrách a možná i v celém Polsku. Leží na území tatranského národního parku (TNP). U jejího ústí se proto platí vstupné parku (několik zlotých na osobu a den). Z doliny po, celé její délce vychází několik turistických tras. V horní části doliny na Hali Ornak je oblíbený cíl návštěvníků – turistická chata (Schronisko PTTK na Hali Ornak - 1100 m n.m.).

Popis páteřní turistické trasy dolinou (od ústí v osadě Kiry) viz.Pěší trasa Dolinou Kościeliska (z osady Kiry k chatě Schronisko PTTK na Hali Ornak) .