Loading...
Turistické cíle • Turistické destinace
Dolmenů a tumulů (tumulus – dolmen v původním stavu, zakrytý hromadou kamenů a zeminy, také se používá označení cairn - mohyla) je v Bretani docela dost, zvlášť pak v jižní části, kde je jejich koncentrace opravdu značná (ale v celé Bretani o ně není nouze). Některé jsou menší, jiné větší, některé jsou celkem zachovalé, jiné ve stavu rozvalin. Některé se nacházejí uprostřed městeček, jiné v poměrně odlehlých koutech krajiny. Mezi ty nejzajímavější a nejnavštěvovanější patří dolmen La Roche-aux-Fées, tumulus Cairn de Barnenez (do roku 1955 požívaný jako lom), tumulus na ostrově Gavrinis, tumulus de Kercado, Table des Marchand v Locmariaqueru a také soustava dolmenů Mané Kerioned.
Trojice dolmenů Mané-Kerioned - také známá pod anglickým názvem House of the Dwarfs - se nachází u městečka Carnac u silnice číslo 768 mezi Auray a Plouharnelem (GPS: 47.6152103N, 3.0862706W). Je to soustava tří chodeb (pravděpodobně pohřebních komor), které jsou obklopeny malými menhiry, jež pravděpodobně okolo celé soustavy vytvářely kruh. Dva dolmeny jsou rovnoběžné a směřují vchodem na jih a jsou kolmé ke třetímu dolmenu, který je umístěn mezi nimi. Toto uspořádání tří dolmenů je v Bretani ojedinělé. V minulosti byly tyto dolmeny pokryty hromadou kamení a zeminy. Stavba byla datována do doby kolem 3 500 let před naším letopočtem. Tohle datování je mi trochu otazníkem. Hezky o tom píše Karel Sklenář ve své knize Tanec obrů.
Největší z trojice dolmenů je celý pod úrovní terénu a dovnitř se schází po schodech. Je rozhodně nejzajímavější. Jeho celková délka je asi 10 metrů. Chodba se ke konci rozšiřuje do lichoběžníkové komory. Šest z 27 kamenů, které slouží jako podpěry pro obrovské balvany tvořící strop, je pokryto vyrytými obrazci - spletené obdélníky, hadovité vlnovky, spirály a různé klikyháky. Proč tu jsou a co mají znamenat je záhadou.
Nejslavnější kameny s vyrytými obrazci jsou v dolmenu na ostrově Gavrinis. Ty jsou ovšem se svými odlišnými rytinami zcela ojedinělé. Ale právě v tomto dolmenu (Cairn de Gavrinis) byly na jednom ze stropních balvanů (na odvrácené straně, pro návštěvníka je tedy nemožné je spatřit) objeveny rytiny podobné těm v ostatních dolmenech. Podařilo se prokázat (rytiny na sebe navazují), že tento kámen byl původně součástí mohutného menhiru, jehož další část je použita v dolmenu Table des Marchand u Locmariaqueru (ještě jedna část má být údajně v dalším dolmenu). Byl menhir rozbit záměrně pro stavební účely nebo nešťastnou náhodou? Byly rytiny kdysi na více menhirech a díky povětrnostním vlivům zmizely? Archeologové z tohoto nálezu usuzují, že dolmeny vznikaly mnohem později, když byly použity kusy rozlámaného menhiru. Ale co když se prostě jen rozbil a byl hned použit jako stavební materiál pro jiné účely? Nechci odborníkům fušovat do řemesla, jen mě to tam uvnitř napadlo…
Ale zpět k dolmenům Mané Kerioned.
Vzhledem k tomu, že celá oblast je hojně navštěvována turisty, doporučuji - pokud to možnosti dovolí - navštívit dolmeny co nejdříve dopoledne. Po deváté hodině už se turistický ruch celkem dost rozproudí a na prohlídku (zvlášť podzemní části největšího dolmenu, kde není příliš světla ani místa) už nezbývá mnoho prostoru. K prohlídce se hodí kapesní svítilna.
Dolmeny leží na soukromém pozemku, ale vstup k nim a do nich je zcela volný bez jakéhokoli omezení. Samozřejmostí je parkoviště v těsné blízkosti.
Dolmen de Kériaval
Nedaleko (asi 500 metrů) se ještě nachází dolmen de Kériaval. (GPS: 47.6153617N, 3.0834161W). Začne-li být u dolmenů Mané Kerioned příliš rušno, doporučuji se přesunout právě sem. Je to od parkoviště přeci jen o něco dál, než je běžné, takže chvíli potrvá, než turistické výpravy dorazí i sem. Dolmen de Kériaval se čtyřmi bočními komorami je poskládaný z obrovských balvanů a působí velkolepě.
Bretaní po vlastní ose:
Bretaní po vlastní ose - část 1. - úvod a cesta
Bretaní po vlastní ose - část 2. - La Roche-aux-Fées
Bretaní po vlastní ose - část 3. - Brocéliandský les
Bretaní po vlastní ose - část 4. - Alignements du Ménec
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: www.siloto.cz