Dolní Kounice - město

Dolní Kounice leží na Jižní Moravě, jihozápadně od města Brno. Dolní Kounice patří k nejpěknějším historickým městům na Moravě a velkým počtem historických památek. Západním směrem se nad městem se zvedají vrcholky kopců náležející k Bobravské vrchovině. Město je postaveno na obou březích řeky Jihlavy, která městem protéká. Na stráních okolních kopců zvedajících se v těsné blízkosti města jsou ovocné sady a rozsáhlé plochy vinic. Jižním směrem od města je u obce Kupařovice ranč s chovem koní, který nabízí vyjížďky na koních. Město Dolní Kounice je křižovatkou značených cyklistických tras, městem vede okružní cyklotrasa Brněnská. V okolí města se střídají mírná stoupání terénu s mírným klesáním a tak můžeme vyrazit i na rodinný výlet na kole. Vypravíme se k nedalekému městu Ivančice, kde na úpatí kopce Rena ( 319 m.n.m.) je postavena rozhledna a nedaleko od ní amfiteátr. Dolními Kounicemi prochází turistický značený okruh vedoucí přes nedaleké město Ivančice a zpět. Cesta nás povede po jednom břehu řeky Jihlavy a zpáteční cesta potom po druhém břehu. Cestou můžeme navštívit výše zmíněnou rozhlednu na úpatí kopce Rena a nebo nedalekou rozhlednu postavenou v chatové oblasti u Ivančic.

Historie

Vznik obce je datován do 12. století. Osada v roce 1181 tvořila zázemí kláštera premonstrátek Rosa coeli. V komplexu kláštera byl kostel zasvěcený panně Marii. V roce 1309 byla osada povýšena na městečko, které mělo dvě části Horní a Dolní Kounice. Na kopci na pravém břehu řeky byl postaven hrad podle historických odhadů ve 13. případně počátkem 14. století. Místní klášter zanikl v první polovině 16. století. Městečko zůstalo panstvím a v průběhu let se tu vystřídala řádka majitelů. Po roce 1620 získali panství do majetku Dietrichštejnové, kteří zde vládli do roku 1857. Městská práva získaly Dolní Kounice v roce 1737. Centrum města bylo postaveno ne levém břehu řeky mezi hradem a klášterem. Hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek, který se vyznačoval rozsáhlým opevněním. Velké náměstí trojúhelníkového půdorysu bylo na přelomu 16. a 17. století částečně zastavěno řadou domů s radnicí a protestanským sborem. Budova radnice byla v druhé polovině 19. století zbořena a na jejím místě vyrostl novorenesanční Kostel svatého Petra a Pavla. Radnice byla ozdobena renesančním portálem, který v dnešní době tvoří součást ohradní zdi kostela. Domy na náměstí byly ve větší míře postaveny v renesančním slohu, jejich dnešní vzhled podchází z přestavby v 19. století. Budova fary na Masarykově náměstí byla postavena v 18. století. V 16. století byla kolem tří malých náměstí založena Židovská čtvrť se synagogou postavenou v 17. století. U jihozápadního okraje města je židovský hřbitov, nejstarší náhrobek nese letopočet 1688. Dominanta města je mimo zámek tvořená poutní kaplí svatého Antonína Paduánského z roku 1757 a zříceninou kláštera.