Dolní Věstonice - bývalý mlýn
První zmínka o mlýnu je z roku 1377, v urbáři lichtenštejnského panství v roce 1414 se uvádí mlýn s jezem, urbář mikulovského panství z roku 1560 uvádí ještě starý středověký mlýn. Nový velký renesanční mlýn o osmi složeních a stoupou byl zde postaven sektou novokřtěnců – habánů v roce 1575. Později k němu přistaven i pivovar. V roce 1619 při nedaleké bitvě moravských stavů s císařským vojskem byl mlýn i s pivovarem vypálen. Obnoven a rozšířen byl pak v roce 1629 a tehdy je uváděn jako největší mlýn na Moravě. Ve své pozdější barokní podobě dalších několik století stál u řeky Dyje na severozápadním okraji obce. V rámci regulace řeky v letech 1927-36 byla zasypána obě tehdejší ramena náhonu, odstraněny stavidla i turbíny. Mlýn byl pak poháněn spalovacím, později elektrickým motorem. Od druhé poloviny minulého století však přestal být udržován a chátral. Tato dominantní stavba byla zbořena v roce 1995. Z budovy mlýna se do dnešních dnů dochovala už pouze torza ruin, zeď a barokní brána se sochou sv. Floriána. Za mlýnem směrem k řece stojí novostavba obytného domu.
Před vybudováním rozlehlých vodních nádrží tekla řeka Dyje v těsné blízkosti obce. Před mlýnem z hlavního toku odbočovalo říční rameno, které směřovalo do lužních lesů a vracelo se zpět do řeky až za obcí. Přímo u mlýna se z toku Dyje odděloval náhon, jehož vody pak poháněly mlýnská kola. Ten byl v rámci regulace řeky, jak je uvedeno výše, později zasypán. Dnes se za mlýnem dochovala část původního toku, která je místními nazývána Stará Dyje.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí/A3, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy