Doupovské hory

Turistické cíle • Příroda • Pohoří

Doupovské hory B10 • Fotografie (51) • Foto: Martinkova

Vstoupit do fotogalerie (51 fotografií)

Doupovské hory A1

Doupovské hory - Luka B1

Vstoupit do fotogalerie (51 fotografií)

Doupovské hory jsou třetihorním sopečným pohořím s typickou stavbou stratovulkánu - střídají se zde v mocných vrstvách pevné horniny čedičového typu s pyroklastiky. Centrem stratovulkánu byla kaldera v místě zaniklého města Doupov, bylo zde však také množství menších kráterů. Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m n.m.), nejnižší bod je při Ohři u Kadaně (cca 275 m n.m.) V roce 1945 byla vyhnána většina německého obyvatelsta, takže Doupovské hory zůstaly téměř bez lidí, snahy o osídlení byly přerušeny r. 1953 vznikem vojenského výcvikového prostoru (VVP) Hradiště na většině území Doupovských hor. Ve VVP žilo roku 1991 jen 616 obyvatel. V Doupovských horách je vojenský prostor dodnes a staly se oblíbeným cvičištěm vojsk NATO. Přes vojenské využití jsou Doupovské hory jednou z nejcennějších přírodních oblastí ve Střední Evropě. Část Doupovských hor byla zahrnuta do návrhu CHKO Střední poohří, bylo uvažováno i o vzniku národního parku na celém území. Zákonné ochraně však brání střet se zájmy vojenského využití. Verušičky Původ obce Verušičky je nutno hledat v nedaleké vsi Verušice u Žlutic, odkud byly pravděpodobně založeny a také osídleny. První písemná zmínka pochází z roku 1572, kdy zde sídlil Sezima Miřkovský z Tropčic, již před ním však držel místní tvrz Wolf ze Štampachu. Mezi mnohými pozdějšími vlastníky vsi pak vyniká zejména rod Šliků. V roce 1608 byly Verušičky sloučeny Fabianem Sebastianem Pröllhoferem se sousední vsí Luka a tento stav trval až do roku 1711. V následujících desetiletích se vlastníci střídali velmi často. Obživu tu lidé nacházeli odjakživa v chovu dobytka a "pilném rolnictví", jak nám z temna několika staletí sděluje topograf Schaller. V polovině 19. století zde žilo ve 29 domech na 200 obyvatel, kteří měli v obci vedle zámku také 1 poplužní dvůr, ovčinec, mlýn a samozřejmě hospodu. Nejvýraznější stavbou Verušiček je bezpochyby novogotický zámek stojící na místě někdejší tvrze, dnes bohužel nevyužitý. V obci se též nachází jednolodní kostel Nejsvětější Trojce z roku 1740. V současné době se v obci Verušičky nachází obecní úřad, škola, pošta a zemědělská farma. Obec Valeč se nachází na úpatí Doupovských hor, na východním konci Karlovarského kraje, poblíž silnice Karlovy Vary - Praha. Nachází se v chráněné krajinné oblasti a je obklopena lesy. Existuje pravděpodobně více než 800 let i když prvé písemné záznamy jsou dochovány teprve z období vlády Karla IV. a jsou 645 let staré. Valeč se hlásí ke Svazku obcí Doupovské hory, které pak s dalšími svazky obcí, institucí a jednotlivců (Ašska, Kamenných vrchů, Chebské pánve, Sokolovska, Slavkovského lesa, Doupovských hor, Manětínsko-Nečtinského mikroregionu a Podbořanska) tvoří silný celek - Vladař, schopný zastavit další devastaci venkova a nastolit jeho obnovu a rozvoj. Střídání období rozkvětu a úpadku (jednou jsi dole jednou nahoře) platí zřejmě pro mnohasetletý vývoj všech měst a obcí českého venkova, pokud nedošlo mezitím dokonce k jejich totálnímu zániku. Ani Valeč se v období své existence nevyvarovala sinusovému průběhu svého vývoje. Valeč opakovaně postihl mor, opakovaně vyhořela, opakovaně byla vtažena do válek (ku příkladu po I. a II. světové válce vždy ztratila stovky obyvatel), od poloviny 19. století se v cca 50ti letých periodách opakují negativní zásahy státní správy (ku příkladu umělé a bezdůvodné změny hranic, ztráta převážné části území, ztráta statutu města,) a konečně do negativního výčtu jistě patří pozemkové reformy z 20., 50., a 90tých let minulého století. Poslední z nich se protahuje a bude probíhat ještě v následujících letech. O jejím hladkém a zcela regulérním průběhu lze s úspěchem pochybovat. Prováděné úřednické zásahy do života venkova mají někdy pro obce a města až charakter morových epidemií. Naopak Valeč prožívala ve svém vývoji i doby rozkvětu a slávy. Za všechna tato období můžeme jmenovat počátek 16. století (Valeč se stává městečkem se svými privilegii) a zejména období prvé poloviny 18. století. V období 1700 až 1770 se zcela mění život i vzhled městečka, probíhá stavební "boom" nevídaného rozsahu. Ve Valči je postavena většina velkých objektů a již existující jsou v zásadním rozsahu rekonstruovány. Většina objektů stojí dodnes a mohou tak vypovídat o rozmachu a o období slávy Valče.

Poslední aktualizace: 19.5.2005

Doupovské hory na mapě

Autor: Martinkova

Další články autora: 14

Kvalita příspěvku: