Drážďany - budova Saské státní opery (Dresden – Semperoper)
Semperova opera je považována za jedno z nejkrásnějších divadel světa. Budova Saské státní opery se nachází na Divadelním náměstí (Theaterplatz), má dlouhou historii a své jméno dostala podle německého architekta Gottfrieda Sempera. Stavba opery probíhala v letech 1871 až 1878, ale již předtím - v letech 1838 až 1841 - postavil Semper nové královské dvorní divadlo. Kruhová budova ve stylu rané italské renesance však stála blíže k zámku a v roce 1869 byla kompletně zničena při požáru. A hned za čtyři týdny byla zahájena stavba prozatímního divadla, která trvala pouhopouhých šest týdnů.
Paradoxní přitom je, že Gottfried Semper musel ze Saska z politických důvodů uprchnout v roce 1849 a dlouhá léta se nemohl vrátit. Po zničení první Semperovy opery v roce 1869 byla o dva roky později zahájena stavba druhého královského divadla, kterou sice Gottfried Semper navrhl, ale veškeré práce musel řídit jeho syn Manfred. Budova se od samého počátku pyšnila nádherným interiérem. Na konci II. světové války však byla při náletu vážně poškozena a téměř kompletně vyhořela.
Stavba současné budovy pak byla zahájena teprve v polovině roku 1977, a to pod vedením architekta Wolfganga Hänscha. Došlo také k rozšíření hlediště za současného snížení počtu diváckých míst. Nová historizující budova (převládá italská neorenesance) opery byla slavnostně otevřena v únoru roku 1985.
U Semperovy stavby se velice cení nejen působivá architektonická kompozice s vysokou uměleckou hodnotou, ale také její funkčnost. Zdůrazňována je např. skvělá akustika.
Na závěr ještě pár poznámek.
Autorem bronzové kvadrigy nad hlavním portálem – stejně jako skulptur Dionýsa a Ariadné – je německý sochař Johannes Schilling. Dále zde ještě můžeme vidět saský erb, alegorie Lásky a Spravedlnosti, bustu Gottfrieda Sempera a sochy Goetheho, Schillera, Shakespeara, Sofokla, Moliéra a Euripida. V interiéru se najčastěji zmiňuje působivá opona. Její podobu navrhl malíř Ferdinand Keller, vytvořili ji ovšem jeho kolegové Gerhard Keil a Walter Teichert. Opona je zhotovena z belgického lněného plátna, má rozměr 17 x 12 m a váží 400 kg. Zdobí ji velká figurální kompozice s vlysy a medailony. Vidět zde mj. můžeme básníky a dramatiky (např. opět Shakespeara, Sofokla, Moliera nebo Goetha), hudební skladatele (např. Mozarta, Beethovena, Webera, Wagnera nebo Rossiniho) a ženské postavy představující různé alegorie umění, např. Poezie, Hudby, Komedie, Tragedie, Zpěvu nebo Tance. Portál Semperoper je zdoben vlysem, který ukazuje slavné postavy opery, baletu i dramatu (od Dona Juana, přes Othella, po Falstaffa).
A máme-li ještě zmínit alespoň nejslavnější jména, která jsou s drážďanskou operou nějak spojována, nelze vynechat šéfdirigenty Richarda Wagnera a Franze Konwitschneho nebo Richarda Strausse, jehož díla zde – spolu s již zmíněným Wagnerem – měla nejčastěji své premiéry.