„Dřevěná“ Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Vrchol Radhoště se vypíná nad Frenštátem pod Radhoštěm do nadmořské výšky

1130 m. Traduje se, že na bájný Radhošť se o filipojakubské noci slétaly čarodějnice a prováděly tu své pekelné reje. Přistávací plocha pro jejich košťata byla na Skalíkově louce.

Protože Radhošť byl odjakživa spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, úrody

a plodnosti Radegasta, pohané mu k jeho uctívání na vrcholu postavili modlu. Není divu, že po příchodu soluňských bratrů Cyrila a Metoděje, přinášejících v šedesátých letech 9. století na Moravu křesťanství, byla modla odstraněna. Údajně byla uschována v některé z podzemních pseudokrasových chodeb či v jedné z jeskyní vzniklých v pískovci, kterými je hora Radhošť protkána.

Z písemných záznamů před rokem 1735 vyplývá, že tradice pohanské boha stále přetrvávala i když tu údajně stál kříž již od 9. století. Nejméně jednou ročně se tu konaly v období letního slunovratu nevázané orgie, které s puritánským křesťanstvím měly pramálo společného. Přítrž nespoutané zábavě učinil až nový kříž postavený v roce 1735, který dal podnět ke konání pravidelných křesťanských poutí.

Když se v roce 1862 schylovalo k oslavám milénia příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu, uspořádala města Rožnov a Frenštát (obě pod Radhoštěm) národní pouť, které se zúčastnilo asi 15.000 poutníků. Sbírka, která byla při ní vyhlášena, měla být původně věnována na zhotovení jejich sousoší, ale nakonec bylo rozhodnuto, že za 20.000 zlatých, které vynesla, se postaví kaple.

Stavba byla započata v roce 1894 podle projektu kroměřížského architekta Skibinského, který ji navrhl symbolicky ve stylu byzantském. Z Byzance totiž pocházeli oba pozdější světci. Dokončenou stavbu vysvětil 11. září 1898 olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. Na výzdobě kaple se podílel rovněž kroměřížský umělec sochař Neumann, který pro ni zhotovil mramorový oltář. Obraz Valašské Madony (ve valašském kroji) od Adolfa Liebschera, který byl původně instalován v pravém bočním oltáři, byl později nahrazen kopií namalovanou Otakarem Pavlovským. Naší pozornosti neujdou ani okenní vitráže s výjevy ze života obou věrozvěstů, sv. Václava, sv. Anežky, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomouckého.

Odpověď na otázku, proč je v nadpisu kapitoly slovo dřevěná v uvozovkách je následující: Stavba totiž původně byla kamenná a omítnutá na bílo. Tato fasáda se ovšem v tvrdých zimních klimatických podmínkách neosvědčila, a tak v roce 1924 přistoupila Matice Radhošťská, která má kapli od počátku ve své správě, ke generální opravě. Tehdejší předseda Matice Filip Eliáš – farář z Frenštátu nechal obložit celou kapli impregnovaným šindelem, který měl zabránit vlhnutí zdí a zároveň byla ke kapli přistavena dvoustupňová jehlancová dřevěná zvonice se střechou pokrytou šindelem. Ta vydržela až do roku 2000, kdy se Matice Radhošťská rozhodla věž obnovit. Není známo, zda valašský král Bolek Polívka vydal nějaký výnos ke sbírce na její obnovu. Jisté je, že na její obnovu věnovali Valaši nejen peníze ale i dřevo z navrácených soukromých lesů. Symbolický nápis na jednom z trámů:

„Valaši sobě“ mluví snad za vše. O tom, že tesařské umění u nás ještě naštěstí nevymřelo svědčí vyřezávané sloupy, širočinou ručně tesané trámy nebo poctivě silným štípaným šindelem pokrytá střecha.

Počet poutníků na Radhošť stále narůstal. O milodary se stále pečlivě starala Matice Radhošťská a když se 5. července v roce 1931 sešlo na Radhošti na 30.000 poutníků, mohli se

již poklonit sousoší obou věrozvěstů, které bylo instalováno za kaplí. Na své si přišli i nevěřící „pohané“, kteří se mohli poklonit soše Radegasta umístěné o několik desítek metrů dále. Obě díla věnoval sochař Albín Polášek, místní rodák z Frenštátu, který v té době žil a tvořil v americkém městě Chicagu. (Do Ameriky emigroval ve druhé polovině 19. století spolu se statisíci krajanů v důsledku těžké hospodářské krize a velké neúrody.) Zřejmě se mu tam vedlo dobře a na svůj rodný kraj při tom nezapomněl.

O bájném Radhošti kolují i nejrůznější lidové pověsti, které najdete na webových stránkách www.pustevny.cz/povesti .

Budete-li chtít se na Radhošť a jeho památky podívat, najdete jej na turistické mapě č. 38 – Beskydy a Valašsko v měřítku 1:50.000.

Jak se tam dostanete:

Pěší turisté – a) autobusem nebo lanovkou z Trojanovic na Pustevny, odtud po modré (5 km)

b) vlakem – vystoupit v železniční stanici Frenštát pod Radhoštěm ležící na

trati č. 323 z Ostravy do Valašského Meziříčí

Motoristé - cesta vede až na vrchol k Radegastovi

Zajímavosti v okolí:

Valašské muzeum v přírodě – skanzen valašské vesnice v Rožnově pod Radhoštěm,

Pustevny s komplexem dřevěných budov navržených architektem Dušanem Jurkovičem

Kaple sv. Cyrila a Metoděje je 100% otevřena od července do poloviny září v sobotu v 11.00 hod., kdy se v ní konají bohoslužby, přes prázdniny od 9.00-14.00 hod. a to za příznivého počasí. Má-li o návštěvu zájem větší skupina, je lepší se předem domluvit na obecním úřadu Trojanovice (tel.: 556 835 022)

Text i foto: Ing. Rostislav Novák