Loading...
Drysice jsou prazvláštní obcí. Její střed totiž v současnosti protíná dálnice a zapadní a východní část vesnice je spojena komunikací vedoucí pod jejím tělesem. Je to zvláštní pocit procházet pod mostem, přičemž vám nad hlavou duní desítky vozů ženoucích se po vysokorychlostní silnici, ale zdá se, že si na to necelých 560 místních občanů už zvyklo. Ostatně – co jim zbývá, že?
Ve východní části obce se nachází náves o velikosti náměstí s několika zajímavými památkami, na prvním místě s cennou barokní skulpturou sv.Floriána.
Centrum západní části Drysic zase tvoří prostranství s autobusovou zastávkou, objektem Vlastivědného muzea, starou formanskou hospodou (dnes Obú a MŠ) a nad silnicí se vypínající pěknou sakrální stavbou zbudovanou v novobarokním slohu – kostelem Narození Panny Marie.
Útroby jednolodního chrámu s předsunutou věží zvonice s hodinami, jejímž přízemím vede hlavní vchod, jsem si neprohlédl, neboť je přístupný jen o mších. U mnoha jiných kostelů narazíte alespoň na otevřenou předsíňku, jíž jde přes zabezpečující mříže nakouknout dovnitř a pokochat se krásou výzdoby a vybavení interiéru, jenže ta tady bohužel chybí. Škoda...
Drysický kostel byl vystavěn na místě starší, sto let staré kaple, jenže ta se časem stala kvůli své velikosti (5 x 3.5 metru) naprosto nevyhovující a místní zatoužili po vlastním kostelíčku. Návrh na něj vypracoval olomoucký arcibiskupský architekt A.Mereta, roku 1887 se začalo stavět a o dva roky později bylo dílo hotové. Finance na stavbu částečně pokryl prodej obecní hospody a části obecních pozemků, no a ty chybějící penízky mezi sebou sesbírali sami občané Drysic.
(Při zamyšlení se nad tímto faktem musím konstatovat, že tohle by asi u nás na Valašsku nefungovalo. Ne proto, že bychom byli lakomci, ale staří Valaši bývali chudí jako kostelní myši a moc zlaťáků by se mezi nimi nevybralo. Ostatně – za prací či přívydělkem často putovali právě na bohatou Hanou...)
Stavbu drysického kostela navíc urychlil jeden místní obyvatel - F.Ryšánek, který na ni zdarma poskytl stavební materiál, dříví daroval dokonce sám olomoucký kardinál Bedřich z Furstenberku, no a o urychlení výstavby se postaral zbytek místních, který obětavě (a hlavně zadarmo!) pomáhal při práci zedníkům. Po dokončení byly do kostelní věže zavěšeny tři zvony ulité brněnským zvonařem E.Webrem.
Na konci druhé světové války byl kostel poškozen, ale brzy poté opraven. Generální opravy se dočkal v devadesátých letech minulého století – šest let po „sametu.“ Přitom byl do věže kostela zavěšen nový zvon, neboť ty původní byly za války zrekvírovány.
Chrám Narození Panny Marie se tak znovu stal nejhezčí dominantou obce a po úpravě prokouklo i jeho bezprostřední okolí spolu se hřbitovem.