Dům čp. 1599 ve Washingtonově ulici v Praze

Historie těchto míst je společná s ostatními okolními objekty. Nejprve byla tato lokalita obdělávána jako pole a část z ní sloužila jako pastviny, později tu byly úspěšně vysazeny vinice a nakonec se tu nacházely novoměstské hradby a po jejich zbourání Městský sad, což je vidět ještě v reambulaci stabilního katastru z roku 1879 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5752_10).

Když byly určeny hranice nových ulic, bylo následně rozhodnuto o tom, že zde vyroste řada vícepodlažních domů. Jedním z nich se stal rovněž nárožní dům čp. 1599, který byl vybudován Františkem Buldrou v letech 1880-1881 a jeho hlavním zaměřením bylo to, aby sloužil jako činžovní dům.

De facto se tak stal součástí nově vznikající a upravované Sadové ulice, jejíž název byl odvozen od tzv. Sadové silnice, vzniklé podle již zmíněného budovaného Městského sadu, přičemž název této třídy se mnohokrát v dějinách proměnil (v letech 1911-1916 Sadová třída, 1916-1917 arcivévody Karla Františka Josefa, v letech 1917-1919 císaře a krále Karla, v letech 1919-1923 Sadová, v letech 1923-1940 Hooverova, v letech 1940-1945 Richarda Wagnera, v letech 1945-1947 Hooverova, v letech 1947-1952 Wilsonova, v letech 1952-1990 Vítězného února a od roku 1990 opět Wilsonova). Naopak ulice, na jejichž rohu se nachází čp. 1599, tolika změnami neprošly. Na místě ulice Politických vězňů se původně nacházela osada Chudobice, po vzniku Nového Města se jí říkalo Angelova, v letech 1757-1946 Bredovská a od roku 1946 nosí současný název. Washingtonova ulice bývala do roku 1912 součástí Městského sadu, v letech 1912-1933 nesla pojmenování Vrchlického sady, 1933-1940 Washingtonova, v letech 1940-1945 Weberova a od roku 1945 opět jako Washingtonova.

K povolení stavby domu došlo 8. července 1880 a práce probíhaly tak rychle, že k jeho kolaudaci došlo již 27. prosince 1881. Zároveň s ním stavěl i sousední domy čp. 1272 a čp. 1600. Oba však svými přestavbami přišly o původní vzhled, jenž byl v mnohém podobný právě čp. 1599, alespoň pokud se týká fasád do ulice. Ještě před 1. světovou válkou došlo k několika úpravám objektu, zejména v jeho interiéru, a to v letech 1893, 1897 a 1914. Vznikl tak nárožní třípatrový dům se sedlovou střechou, jehož podrobný stavební popis od PhDr. Jiřího Hilmery, CSc. vyšel v roce 1998 v knize "Umělecké památky Prahy. Nová Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1)":

"Nárožní dvoukřídlý dům s pravoúhle lomeným schodištěm ve stylu křídel, podsklepený, krytý půdorysně zalomenou sedlovou střechou. - Hl. průčelí je nad vystupujícím suterénem a zvýšeným přízemím třípatrové, desetiosé s plochým risalitem na 1. rozšířené ose. V suterénním soklu se střídají drsně omítnuté bosy se čtvercovými diamanty, zvýšené přízemí je pásově bosované, 1. a 3. p. vodorovně spárované, 2. p. hladké. Okna v obvyklém novorenesančním orámování zdobí ve všech patrech bohatý dekor, např. svislé řetězce květů, ženské hlavy, vázy, pod nimiž jsou zavěšeny ploché čabraky jako náznak hlavic. Vysazenou korunní římsu podpírají mutuly a pod nimi kanelované konsoly s dívčími maskarony. V 5.-7. ose přízemí trojitý portál, rámovaný toskánskými pilastry a představenými sloupy, nesoucími na spodní části dříků plochý ornamentální reliéf. Do horních rohů pravoúhlých portálových špalet jsou vloženy dekorativní konsoly, lunety nad překladem nesou v krajních portálových osách reliéf andílka, ve střední ose je lunetový světlík, vyplněný za akroterií dekorativní mříží. Ve cviklech leží věnce s vavřínovými ratolestmi. V každé portálové ose jsou dvoukřídlá vrata zdobena reliéfy edikul, diamanty v plných a dekorativními mřížemi v zasklených výplních i okrouhlých světlíkových okénkách. Představené sloupy nesou průběžné kladí, na němž spočívá v 1. p. balkon se zdobným mřížovým zábradlím. Na ně dosedají oblouky příčných pasů, podpírajících balkon 2. p. s balustrovým zábradlím. Obdobné (nyní mohutnými dekorativními konsolami podpírané) balkony jsou v 1. a 2. p. také na risalitu, kde přecházejí přes jednoosé zkosené nároží i na pravou risalitovou osu osmiosé boční fasády, jejíž úprava opakuje v jednotlivých etážích schéma hl. průčelí, přičemž na 4. ose jsou v 1. a 2. p. zavěšeny balkony stejné úpravy jako předchozí. Nad zkoseným nárožím i oběma přilehlými risalitovými osami se nad korunní římsou táhne velmi nízká atika, z níž vystupují falešné vikýře s kruhovými okénky, lemované fantazijními vázami a završené volutovým štítkem.

Trojosým vestibulem vede střední průjezd a po jeho stranách stoupají krátká schodiště na podestu zvýšeného přízemí za dvojicí hranolových, plochými pilastry krytých pilířů. Boční stěny člení tři oblouky slepých arkád s reliéfem putti mezi rozvilinami v lunetách, na dělících pilířích leží edikuly pod trojúhelnými frontony, uzavírající niky pod žebrovanými konchami."

Majitel objektu se vždy staral o to, aby jeho nájemníci patřili zejména k vyšším vrstvám, což můžeme vidět z tehdy vydávaných městských adresářů. V roce 1925 zde žili: obchodník Arnošt Dietz s manželkou Marií, úředník Bedřich Dubský, jednatelka a majitelka firmy "Joh. Ebermann" Helena Ebermannová, soukromnice Helena Janowitzová, soukromnice Regina Janowitzová, firemní společník Karel Sgalitzer s chotí Otilií, univerzitní asistent MUDr. Arnošt Singer, obchodník Bedřich Strasser s manželkou Kamilou, domovník Jan Vdolek a velkoobchodník Otto Weinmann s chotí Annou. Kromě toho v domě byl obchod a sklad zde rovněž sídlící firmy "Ernst Bahlsen, Arnošt Bahlsen", sídlo velkoobchodníka uhlím Otto Weinmanna a u čp. 1599 míval svůj stánek Jindřich Jiřička. V témže roce bylo Hnědouhelnému hlubinnému těžařstvu Vrskmany (nyní Vrskmaň) povolena přístavba 4. patra. Roku 1939 byli vlastníky objektu: Leopold a Elsa Sachsovi, Otto Weinmann a Otto a Alice Augsteinovi. Těm byl německými okupanty dům zarizován a po válce Dr. Jiřímu Bacherovi státem zkonfiskován. V roce 1946 začala v domě působit veřejná obchodní společnost Baumruk O. Dr. Ing., Zeiner a spol., dovozní a vývozní velkoobchod s dietetickými přípravky, chemicko-kosmetickými a farmaceutickými výrobky, stroji a přístroji.

Další výrazné úpravy domu byly provedeny až v posledních desetiletích. Z nich můžeme zejména jmenovat půdní vestavbu z roku 1979, úpravu vstupní haly z konce 80. let 20. století a celkovou rekonstrukci budovy z počátku 90. let 20. století, během níž byla zřízena i nová vrátnice. Dnes objekt náleží společnosti REMINAS a. s. a nejznámějšími současnými nájemníky jsou: od roku 2001, Klinika Laser Esthetic (klinika laserové, estetické dermatologie a plastické chirurgie), od roku 2009 kadeřnický salon Jarky Čechové a od roku 2020 firma Sambutan s. r. o., provozující salon s thajskými masážemi Mystic Temple.

Dům čp. 1599 ve Washingtonově ulici v Praze na mapě