Loading...
Turistické cíle • Botanická zahrada
Expozice tatranské přírody čili botanická zahrada nebo také "Tatry v malém" se nachází na východním okraji Tatranské Lomnice, vedle hotelu Sorea Titris. Zahrada s rozlohou 3,20 ha je rozprostřena hned za vstupní budovou architekta Pavola Repky s pokladnou a vnitřní expozicí. Tu tvoří hlavně fotografie s popisem tatranské flóry, jak ji můžeme vidět v jednotlivých ročních obdobích.
Expozice tatranské přírody měla původně podle projektu z roku 1952 sídlit na Štrbském Plese. Kvůli investiční náročnosti ale z realizace sešlo. Druhý pokus z roku 1973 vybudovat botanickou zahradu v Tatranské Lomnici na pahorku Klát také ztroskotal, jelikož vyčleněné finance byly nakonec použity na budování lesních cest a svoz dřeva. Do třetice se ale přece jen zdařilo a v roce 1987 se začala budovat botanická zahrada na současném místě. Pro návštěvníky byla otevřena 15. července 1992. V nadmořské výšce 850 m n. m. Jsou k vidění všechny biotopy, které můžete nalézt ve vysokohorském prostředí. Uvidíte tu rostlinstvo lesů, mokřadů a vrchovišť, květy kosodřevinového pásma až po skalky s rostlinstvem na vápencovém a křemičitém podkladu z nejvyšších tatranských poloh.
Jedna z hlavních myšlenek botanické zahrady je přiblížit návštěvníkům, aniž by museli vystoupat do vyšších nadmořských výšek, vysokohorské druhy rostlin. Můžete tady proto vidět i karpatské endemity, což jsou rostlinky, které nikde jinde nerostou, např. trávnička alpská, mák tatranský či glaciální relikty – druhy rostlin, které se dostaly do Vysokých Tater, potažmo celých Karpat, v době ledové s ledovcem a přizpůsobily se místním podmínkám, např. ostřička myší ocásek. Najdeme zde i květenu, kterou nelze vidět ani při túře do vyšších poloh, protože neroste v blízkosti turistických chodníků.
Posláním botanické zahrady je také zachování vzácných či ohrožených druhů tatranské flóry, proto si všechny rostliny pracovníci zahrady množí ze semen nebo vegetativně sami v tzv. zásobní zahrádce. Na jaře se jimi osází zahrada a zbytek sazeniček je k dispozici návštěvníkům. Nejžádanější je protěž alpská, hořec Clusiův a dryádka osmiplátečná. Pokud byste tedy chtěli mít něco z tatranské květeny na své zahradě, máte možnost zakoupení těchto sazeniček. Abyste si mohli vybírat, doporučuji navštívit zahradu brzy po jejím jarním otevření, protože si sem údajně pro sazeničky jezdí lidé ze všech koutů Slovenska a v době naší návštěvy o letních prázdninách bylo na prodej už jen pár sazenic méně známých skalniček a stromků.
V zahradě je vybudováno mnoho prvků, které evokují vysokohorské prostředí – suťoviště, rokle, potůčky, vodopády a jezírka. Stojí zde také dostatek laviček, ze kterých se můžete libovolně dlouhý čas kochat tatranskou přírodou. Tedy pouze v rámci otvírací doby, která je od června do srpna od 9 do 17 hodin, v květnu a září jen do 15 hodin. Na jaře se botanická zahrada otvírá v půlce května a přístupná je do půli září. Poté se ukládá k zimnímu spánku, neboť místní rostlinky a stromy si užívají téměř 6 měsíců sněhové pokrývky.
Vstupné je pro dospělého 2,- €, senioři, děti od 6ti let a ZTP 1,50 €, děti do 6ti let mají prohlídku zdarma.
Zajímavost na konec:
Když jsem si při odchodu z botanické zahrady posteskla, že jsem na žádném stanovišti nenašla Vysokou růžově kvetoucí rostlinu, která v létě všude pokrývá holiny po vichřicí zničených lesích, slyšel to pracovník botanické zahrady, hned přispěchal i s atlasem rostlin a velice ochotně mi podal informace. Pokud tedy i vy při návštěvě Vysokých Tater chodíte růžovými loukami a chtěli byste znát název oné rostliny, tak vězte, že se jedná o bylinku vrbku úzkolistou.