Ferraty v Totes Gebirge.
Necelých 300 km od Vysočiny leží pohoří Totes Gebirge. A tam jsme se vydali na prodloužený víkend. Za necelých pět hodin jízdy jsme zaparkovali auta v Hinterstoderu, nahodili bágly a vyrazili jsme na dvouhodinový výstup na horskou chatu Prielschutzhaus. Ta leží ve výšce 1.420 m a byla naší základnou pro výstupy na okolní vrcholy. Náš horský vůdce Pavel, který tento kout Rakouska perfektně zná, "naordinoval" na první den lehkou ferratu Stodertaler Steig a následný výstup na vrchol Spitzmaueru ležící ve výšce 2.442 m.n.m. Prý abychom se rozchodili :-). Počasí bylo pěkné, jen trochu větší teplo. Za necelé dvě hodinky jsme stáli pod ferratou. Je poměrně krátká s převýšením 260 m. Za čtyřicet minut jsme nahoře. Kocháme se krásnými výhledy na okolní hory i vzdálenější masiv Dachsteinu. Pak pokračujeme na vrchol Spitzmaueru. Tady jsou výhledy ještě parádnější. Takže logicky následuje focení a užívání si té krásy kolem. Po sestupu pod vrchol pokračujeme přes sedlo Meisenberg do kotle Weitgrube plného sněhu. Asi po hodině chůze se napojíme na cestu 201, kterou jsme přišli pod ferratu. Pak už následuje sestup k chatě. Tady si vychutnáváme zasloužené chlazené pivo. Na druhý den máme v plánu těžkou ferratu Bert-Rinesch-Steig s výstupem na nejvyšší vrchol Totes Gebirge, 2.515 metrů vysoký Grosen Priel. Počasí je opět krásné a tak hned ráno vyrážíme. Po hodině strmého stpoupání stojíme pod ferratou. Podle informaci z internetu http://www.bergsteigen.com/klettersteig/oberoesterreich/totes-gebirge/bert-rinesch-klettersteig se jedná o jednu z nějtěžších a nejkrásnějších ferrat v Alpách. Má převýšení 670 metrů, obtížnost C/D a lze ji zdolat za 4 hodiny. Po trase nás čeká množství dlouhých /někdy i převislých/ žebříků, spousta kramlí ale i traverzování plotnových úseků. Podle našich informací je to náročná ferrata, která důkladně prověří fyzičku a sílu v rukách. Jsou tu krásné výhledy na které máme čas i proto, že před námi se "zašprcla" skupinka Němců z nichž jednoho tahali nahoru po laně. Po náročném výstupu se dostáváme k mohutnému vrcholovému kříži. Užíváme si nádherných výhledů a samozřejmě fotíme. Je tu krásně, že se nám ani nechce dolů.... Pro sestup volíme turistickou cestu po hřebeni se sestupem do sedla Brotfallscharte. Část cesty je jištěna ocelovými lany a pak se dostáváme na strmé sněhové pole, které opatrně slezáme. Občas okolo nás projede někdo po zadku nebo na bundě či karimatce. V dalším údolí se zdržím, na sněhu se chladí a dovádí několik kamzíků. Ochotně se nechají fotit. Nad chatou se ještě svalím do trávy a užívám si hor a krásných pohledů do údolí. Po příchodu na chatu vidím na zdi informační tabuli na které je u dnešní ferraty napsáno "sehr schwierig"..... :-). Krásný den se spoustou nezapomenutelných zážitků. Poslední den ráno vstávám a fotím východ slunce. Nic kromě náhlých poryvů větru nenaznačuje změnu počasí. Ale během chvilky je vše jinak, obloha se zatáhne a začíná pršet. Když déšť zeslábne, sestupujeme do úkolí. Dole už je po dešti a teplo a tak neodoláme a koupeme se v krahové vodě jezera. Stále v dálce vidíme vrcholy, které jsme v předchozích dnech zdolali.....
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Hinterstoder
Půjčovna autPříspěvky z okolí Ferraty v Totes Gebirge.
