Františkovy Lázně - zajímavosti
Každé lázně mají své specifikum a jinou atmosféru. Františkovy lázně mají svého Frantíka, velký anglický park a široký komplex různých lázeňských a hotelových budov. Prakticky zde chybí historické městské jádro. Františkovy Lázně se staly totiž městem až v roce 18, kdy se osamostatnily od blízkého Chebu. Centrum města tvoří Hlavní třída. Nejdříve byl postaven hotel Tři lilie, a lázeňský dům na Hlavní třídě, Později Sevilla a Beseda. Známý pavilon se sloupy a kopulí kolem Františkova pramene byl postaven již v roce 1831. Později byl vybudován novogotický dům Windsor a novorenesanční budova Lázní II. Empírový kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v roce 1820. Na věži jsou tři zvony z jiných, již zbořených kostelů. Nejstarší zvon je z roku 1506. Vzhledem k četné ruské klientele byl v Lázních postaven i pravoslavný kostel svaté Olgy. V roce 2018 byl proveden průzkum a zahájena restaurace vrcholků chrámových věží. Při tom bylo zjištěno vážné poškození dřevěných částí krovu, které hrozilo vychýlením celých věží a narušení statiky. Hlavní středové věži prý dokonce hrozí úplná zkáza. Návštěvníci lázní mohou navštívit představení v divadle Boženy Němcové, velký akvapark, nebo automoto muzeum. V ulicích jsem neviděl stylové hospůdky, zřejmě se společenský život odehrává v příslušných lázeňských objektech. Informace o sportovních a kulturních akcí podávají v informačním centru blízko kolonády a sochy „Frantíka“.
Archeologický výzkum na území Františkových Lázní prokázal zdejší obydlení již v době kamenné, zejména však v době bronzové a železné. Protože zde byla rašeliniště a slatiny, byla obydlí postavena na dřevěných kůlech, což je v Čechách zcela výjimečné. Kvalita vody i léčivé účinky jsou známy již dlouhou dobu. O rozkvět a budování lázní se významně zasloužil císař František I, který dekretem z 27. dubna 1793 potvrdil výstavbu lázní a další stavby výrazně podporoval. Po objevu pramene (Adlerův), který obsahoval i plyn byly zde založeny i plynové lázně.
Ve Františkových Lázních se aktivně využívá 23 léčivých pramenů. Některé prameny jsou umístěny přírodně v lázeňském parku, některé prameny jsou vyvedené v kašnách umístěných ve stavebních objektech poblíž kolonády. Myslím, že většina léčebných pramenů vzniká ve velkých hloubkách. Františkolázeňské prameny však většinou vznikají v rašelinovém základu v mělkých jímkách v hloubce 3-4m. Jiná voda se odebírá z vrtů hlubokých od 20 do 70m, které odvádějí vodu ze spodního jílovito-písčitého souvrství, které je pod vrstvou uhlí. Jedině vrt Glauber IV je hluboký 92m. Teplota vody je mezi 8-13°C. Kvůli zachování pramenů se dlouho jednalo o stanovení potřebného ochranného pásma, kde se smí uhlí těžit. Nejdřív rozsah ochranných pásem blokovalo ministerstvo paliv, protože se někde stanovil zákaz těžby. Novou úpravu ochrany zase blokovalo ministerstvo zdravotnictví, protože se v ochranných pásmech smělo těžit. Teprve když se začalo ustupovat od uhlí, prosadil se v roce 1992 zákaz těžby ve všech pásmech ochrany.