Báječný hrad Seeberg.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Seeberg jistě patří mezi nejstarší hrady na našem území. Bylo o něm popsáno mnoho stránek a tak jen ve stručnosti něco z jeho historie. Byl postaven okolo roku 1200 v románském slohu. Po připojení CHEBska k českému království za vlády krále Jana Lucemburského byl hrad v období gotiky rozšířen o palác v jižní části hradu, vstupní bránu a přibyly hradby. Přestavovalo se i v období renesance a to od roku 1497 až po rok 1577. Třicetiletá válka byla pro hrad katastrofou. Byl vypálen Švédy a z celého hradu toho moc nezbylo. Přesto byl obnoven v původní podobě a následné období baroka přineslo jen nepatrné změny. Práce na jeho znovuzrození se protáhly až do druhé poloviny 17. století. Hrad se rozrostl o podhradí v podobě barokní stodoly a čeledníku. V roce 1703 hrad získává město Cheb. Několik pokusů pro jeho využití hradu končí nezdary. Druhá polovina 20. století byla pro hrad velmi zlá. Hrad postupně chátral a jeho novou naději byl až rok 1986. Majitelem hradu se stalo město Františkovy Lázně a po velmi nákladné rekonstrukci byl otevřen pro veřejnost v roce 1990.
Propagační materiály nám hrad podaly jako místo, které při našem pobytu v této části Čech nemůžeme vynechat. A tak jedeme z Františkových Lázní po úzké okresce na západ a po necelé čtvrthodince zastavujeme na parkovišti před hradem. Již první pohled je příslibem, že se jedná o výjimečný objekt. Za vstupní branou se před námi otevírá velký prostor s několika objekty, mezi kterými je i budova s pokladnou. Zbývá koupit vstupenky a jdeme na prohlídku.
Za čím jedeme?
Ta pro nás začíná milým překvapením. Nemusíme se v houfu držet průvodce a poslouchat naučený text. V prostorách hradu se pohybujeme tak, jak nám to vyhovuje. Uspořádání jednotlivých prostor je přehledné a tak se procházíme časem od baroka přes rokoko do dalších období. Vystavený porcelán člověka přenáší od jeho počátků až do dnešních dnů. Nahlížíme do hradní kuchyně, knihovny a dalších místností. Vše v pohodě, trochu zamrazí při seznámení s právem útrpným ve sklepení. Obdiv patří i prostorám venkovním, hrad má hezká zákoutí a lze jej celý obejít. Lavičky zvou k posezení i k zamyšlení. Prohlídka dále pokračuje v prostorách stodoly. Některé vystavené exponáty vrací člověka do dětství. Hezká věžová sýpka z roku 1714 a kůlna z roku 1809 sem byly přeneseny při rekonstrukci hradu. Pohled na holubník je tečkou za návštěvou hradu. Na báječném Seebergu jsme strávili více jak dvě hodiny.
Druhá část výletu nám ukazuje hrad ze všech jeho stran. Přecházíme most přes Slatinný potok a pokračujeme na návrší na protějším břehu. Tam stojí kostel sv. Wolfganga, který byl postaven v gotickém slohu mezi roky1470 až 1478. Z této doby se dochovala pouze malá část zdiva. Co vidíme dnes je barokní přestavba z let 1721 až 1724. Svatyně není v moc dobrém stavu a v potoce v údolí proteče ještě hodně vody než bude opravena. Od kostela vede cesta do údolí potoka. Kaplička z roku 1711 připomíná nehodu kočáru se šťastným koncem. Míjíme dvě studánky a loukou procházíme k několika chatám. Přecházíme další most a vracíme se ke hradu.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Bydleli jsme ve Františkových Lázních, kde jsme to měli i se stravou. V Ostrohu, tak se jmenuje ves v okolí hradu, jsme si zašli do jediné restaurace na kávu.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Hrad a jeho okolí nemají prostě chybu. Když někdy v budoucnu tento kraj navštívíme Seeberg jistě bude v našem programu. Pohledy na hrad ze všech stran jsou prostě nádherné a návštěva hradu je z pohledu českých zvyklostí naprosto výjimečná a jedinečná.
Ostatní informace
Hrad je dobře dostupný i veřejnou Dopravou. Od naší návštěvy uplynul již nějaký čas, tak informace o otevírací době a výši vstupného je dobré si zjistit předem. Popis exponátů i informace o historii hradu jsou velmi přehledné. Celý okruh kolem hradu i s malou zacházkou do údolí Slatinného potoka se vejde do 2 kilometrů. Zbývá dodat, že paní pokladní byla velmi ochotná a návštěvu hradu doporučit. A něco také necháme dopovědět fotografiím.