Frenštát pod Radhoštěm - kostel sv. Martina
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Farní římskokatolický kostel je zasvěcen patronovi města, sv. Martinovi z Tarsu a stojí na místě původního gotického kostela. Ten byl postavený ve 14. století a roku 1661 jej zcela zničil požár. Okolo roku 1680 byl postaven současný kostel v barokním stavebním slohu.
Krátce po dostavění byl vydrancován a znovu vypálen. Roku 1740 byly k opravenému kostelu přistavěny boční Kaple sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého. V průběhu 20. stol. byl opakovaně opravován.
Zajímavostí kostela je známý obraz českého malíře Adolfa Liebschera „Valašská Madonna“, jejíž kopie zdobí i poutní kapli sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. K výbavě kostela patří mj. rokokový mobiliář.
Kostel se nachází v jednom z nároží historického centra města - náměstí Míru. Jelikož je zastavěn okolními domy, velice těžko se fotografuje.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=3592
Fotogalerie
Tento kostel sice stojí v Kostelní ulici jen kousíček na severozápad od hlavního frenštátského náměstí - Náměstí Míru, ale nebýt jeho mohutné čtyřhranné věže s cibulovou bání, která přečnívá nad frontu měšťanských domů, člověk aby ho podle mapy pohledal... neboť v okolní zástavbě se zcela ztrácí! Chrám dostal jméno po světci, který svou lásku ku bližnímu svému dokázal už ve 4.století našeho letopočtu tím, že se o svůj plášť v poměru fifty - fifty rozdělil s tehdejším mrznoucím bezdomovcem. Místo, na kterém byl chrám vystavěn - nejzašší Cíp historického jádra na ostrohu nad říčkou Lomnou a maličká parcela, obklopená tehdejšími, zde už stojícími domy, dovolily novostavbě rozepnout se jenom směrem vzhůru. Až do roku 1661 zde totiž stával kostel, pyšnící se gotickou architekturou, ale ten vyhořel. Jeho (už barokní) následovník byl dokončen o 19 let později - po tu dobu plnil funkci městského farního kostela chrám sv.Jana Křtitele - tzv. kostel "horní" - ale v pramenech se uvádí, že nový svatostánek byl vzápětí vydrancován a vypálen! (Proč se tak stalo, když už éra nepřátelských nájezdů, válek a valašských povstání pominula, tak o tom není na netu nikde zmínka...)
Po opravách věže a jednoduché chrámové lodi k ní byly v roce 1740 - od severu a jihu - přistavěny dvě kaple. První byla zasvěcená sv.Janu z Nepomuku a druhá patří osobě, zobrazované s atributem hradní věže - sv.Barboře. Hlavní vchod do chrámu se nachází na jižním úpatí věže, která nese zvon, vážící půl tuny (!) a zasvěcený pochopitelně svatému Martinovi. Zvon je ale novějšího data, ten starý byl ve II.světové válce zabaven okupanty a roztaven na výrobu nějaké tajné zbraně. I když na sobě sakrální objekt pocítil nevhodné stavební zásahy ještě na začátku a v polovině minulého století, jeho interiér se výrazněji nezměnil. Zůstal i nadále kvalitně rokokový a je osvětlen nízkými půlkruhovými okny v presbytáři a těmi většími v kaplích. Kdyby nebyl chrám mimo mše svaté neprodyšně uzavřen, mohli bychom i při tomto slabém osvětlení zahlédnout největší ozdobu a chloubu jeho interiéru. Je jí závěsný triptych "Valašské Madony" od českého malíře Adolfa Liebshera, který sem byl přemístněn z kaple sv.Cyrile a Metoděje na Radhošti (tam zůstala kopie) a Valašský Betlém od J.Knebla.
(Závěrem musím dát za pravdu autorům, kteří o kostele už na netu psali - kostel svatého Martina se nachází na tak úzkém a malém prostranství, že pořízení jeho podobenky je bez širokoúhlého objektivu neproveditelné!)