Frenštát pod Radhoštěm, náměstí Míru

Frenštát pod Radhoštěm leží v lůně malebné KRAJINY Beskyd a od roku 2003 je jeho historické jádro městskou památkovou zónou. Centru města dominuje náměstí s měšťanskými domy, novoromantickou budovou radnice a několika plastikami. Prohlídku náměstí jsme začali ve zdejším TIC, kde jsme načerpali informace o městě a jeho památkách.

Navštívili jsme radnici a její věž. Tato novoromantická budova byla postavena v letech 1889 – 91 podle návrhu Antonína Tebicha z Brna. Jde o dvoupatrovou stavbu s podloubím a věží. Nad okny prvého patra jsou v kruhových medailonech štukové reliéfy J. A. Komenského, F. Palackého, P. Jungmanna a B. Jablonského. Na fasádě je pískovcový znak města a na podloubí naproti vchodu do radnice je umístěna pamětní deska Jiřího Rašky, olympijského vítěze ve skocích na lyžích. Ve vstupním vestibulu se dochovala krásná štuková výzdoba a některé interiérové doplňky. Halu radnice se nachází originál sochy Radegasta, dílo Albína Poláška. Socha vytvořená z umělého kamene, stávala na Radhošti od roku 1931. Nedokázala však odolávat drsným povětrnostním vlivům, a proto bylo nutno sochu demontovat a restaurovat. Od roku 1998 stojí na Radhošti kopie sochy z kvalitní žuly a originál je pod ochranou samotných radních. v budově radnice je také umístěna kopie sousoší Cyrila a Metoděje od téhož autora. Bronzový originál se nachází na Radhošti. Krom toho jsou zde sochařská díla Jana Knebla a Karla Vašuta.Vystoupali jsme na věž a cestou si prohlédli historické i současné fotografie města. Pokochali jsme se pohledem na město Frenštát pod Radhoštěm a na nádherné panorama Beskyd. Vstup na věž stojí dospělého člověka 20,- Kč a otevřeno je vždy od května do září

Prohlídku samotného náměstí jsme zahájili na jihozápadní straně, kde je dochováno podloubí i s historickou dlažbou z oblázků. Měšťanské domy na této straně mají většinou barokní základy. V podloubí je na jednotlivých domech umístěno několik pamětních desek. Na domě vedle radnice je deska na počest zdejšího rodáka Břetislava Bartoše, českého malíře. Na fasádě dalšího domu je pamětní deska věnována prvním exulantům z Frenštátu do Texasu a všem jejich následovníkům z let 1856 - 2006. Dům s výraznými barokními prvky a s fasádou z 2. poloviny 19. století zdobí pamětní deska Františka Horečky, regionálního spisovatele a kulturního pracovníka. Na severozápadní straně stojí za pozornost měšťanský klasicistní dům z poloviny 19. století, který byl v tomtéž století obohacen o historizující římsy a secesní prvky. Na severovýchodní straně jsme prošli kolem hotelu Přerov zřízeného v domě z roku 1898. Na fasádě je pamětní deska Karla Buzka, exulanta a zakladatele Československého sdružení v Kanadě. Vedlejší dům býval měšťanským právovárečným domem. Tím býval i sousední dům, na jehož fasádě je umístěna pamětní deska Albína Poláška. Nejhezčí budovou na této straně náměstí je měšťanský dům č. 20, na jehož fasádě je umístěna pamětní deska Valentina Kostelníka, frenštátského podnikatele a politika.

Uprostřed náměstí stojí kašna se sochou Neptuna. Postava, znázorňující Neptuna (frenštátského Jonáše), stojí na mořském skalisku a oběma rukama svírá trojzubec. Za postavou Neptuna je delfín. Tato socha s hranolovým podstavcem pochází z roku 1840. Pískovcová kašna, osmistranného půdorysu je barokní kamenickou prací z 18. století. Kašna s lavičkami a skupinou lip spolu s lípou Svobody z r. 1918 vytváří v prostoru náměstí příjemné klidové zákoutí. Originál plastiky byl v roce 1982 nahrazen kopií. Originál sochy je umístěn v budově radnice. Na západní straně náměstí Nalezneme pak Sloup Panny Marie z r. 1686. Pískovcový sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem je osazen na vysokém hranolovém podstavci. Samotná socha spočívá na podstavci neseném čtyřmi postavami andělů. Madona na srpku měsíce, s atributy žezla, koruny a kruhem hvězd, drží na levé ruce Ježíška s jablkem. Některé části sloupu jsou pozlacené. Z nápisu na zadní straně soklu se dovídáme, že sloup nechal postavit místní farář Jakub Valentin Palička, dne 6. 5. 1692.

Na východní straně náměstí jsou pak dvě plastiky. Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717. Na osmibokém soklu stojí postava světce, spočívající na obláčcích se dvěma hlavičkami andílků. Postava v kanovnickém rouchu přidržuje kříž s korpusem, v pravé ruce má vztyčenou palmovou ratolest. Druhou plastikou je socha sv. Floriána. Pozdně barokní pískovcová plastika znázorňuje postavu světce, oblečenou v antickém rouchu a zbroji římského vojáka. Světec má v pravé ruce praporec a v levé vědro. na čelní straně podstavce sochy je obdélníková kartuš s rokajovým rámem a latinským nápisem. Na zadní straně je dnes už méně čitelný nápis v češtině s prosbou světci o ochranu.