Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Náměstí Míru tvoří přirozený historický střed města Frenštát pod Radhoštěm. Náměstí je lemované měšťanskými domy ze 17. 18. a 19. století, z nichž některé mají zachované podloubí s oblázkovou dlažbou. Na domech je pseudoslohová architektura barokní, renesanční i gotická. Uprostřed náměstí je Kamenná kašna s Neptunem, sloup Panny Marie, socha sv Jana Nepomuckého a socha sv. Floriána. Náměstí dominuje budova novoromantické radnice z roku 1891 se znakem města. Na domě č.p. 2 je pamětní deska malíře Břetislava Bartoše, na domě č.p. 19 pamětní deska místního rodáka žijícího v Americe - sochaře Albína Poláška.
Socha sv. Floriána - patrona hasičů
Kvalitní pozdně barokní pískovcová plastika pocházející z r. 1773. Je osazená na trojdílném hranolovém podstavci se základnou tří stupňů. Střední hranolový díl ukončuje profilovaná krycí deska na které spočívá nízký soklík na čelní straně s iniciálami "W.D.". Na něm stojí socha světce v nadživotní velikosti, oděná v antikizující šat a zbroj římského vojáka. Kompozice figury v kontrapostu pravé nohy s bohatě řaseným praporcem v pravé a vědrem v levé ruce naznačuje šroubovitý pohyb, jemně modelovaná tvář má pravidelné rysy. Socha je umístěna na východní straně náměstí.
Socha sv. Jana Nepomuckého Vrcholně barokní pískovcová plastika datovaná do roku 1717. Na oktogonálním soklu je umístěna nadživotní postava světce, která spočívá na shluku obláčků se dvěma andílčími hlavičkami. Postava v tradičním kanovnickém rouchu v kontrapostu levé nohy přidržuje kříž s korpusem, v pravé ruce má vztyčenou palmovou ratolest (kov). Esovité prohnutí těla, vertikálně splývající drapérie respektující tělesný objem, souměrná tvář s jemně modelovanými rysy ukazují na zkušeného sochaře, snad olomoucké školy.
Rohová budova radnice s podloubím byla vybudována v roce 1891 ve slohu italizující novorenesance podle projektu A.Tebicha na místě staršího barokního radního domu z roku 1796. Ten byl v roce 1889 zbořen, aby uvolnil místo nové representativní budově. Fasádu zdobí reliéfní portréty J. A. Komenského, J. Jungmana, Fr. Palackého a B. Jablonského. Nad hlavním vstupem je umístěn pískovcový znak města zobrazující sv. Martina na trůně. V budově radnice je kromě Městského úřadu umístěno i městské museum a turistické informační centrum. Od 6. listopadu 1998 je ve vstupní hale radnice umístěna regionální vzácnost, původní socha pohanského boha Radegasta, kterou 4. července 1998 nahradila na hřebeni masívu Radhoště kopie.
Jedná se o dům s historizující architekturou z roku 1899 s použitím zdiva barokního domu a s dochovalým barokním podloubím. Stavbu provedl místní stavební a tesařský mistr Jan Parma.
Charakteristická je pro tento dům barokní architektura na starších základech s dochovaným podloubím a fasáda z doby kolem roku 1874. Přestavbu a přístavbu prováděl architekt Alfréd Parma v roce 1909, nadstavba v patře je z roku 1935.
Tento dům byl původně velkoměšťanským pravovárečným domem s dochovaným podloubím ze 17. století. Stavebně byl zhodnocen okolo roku 1827, adaptace proběhla v roce 1936. V jednom traktu domu bývala synagoga.
Měšťanský klasicistní dům z poloviny 19. století, později stavebně upravovaný. Jeho fasáda byla v 19. století doplněna o historizující římsy a celý dům byl v tomtéž století obohacen o secesní prvky.
Hotel Přerov – jedná se o řadový dům, postavený jako hotel na místě starého měšťanského domu. V roce 1898 byla provedena jeho kolaudace, stavitelem domu byl Michal Barabáš z Rožnova pod Radhoštěm.
Původně byl měšťanským právovárečným domem ze 2. poloviny 16. století. Jedná se o dům s pozdějšími dostavbami. Fasáda z 19. století byla nověji zjednodušena.
Měšťanský právovárečný dům byl postaven po požáru ve 2. polovině 16. století a nověji přestavěn v 17. století. Doklad vývoje tohoto domu je zachycen od 16 do 19 století.
Pro tento měšťanský dům je charakteristická historizující architektura z doby po polovině 19. století výrazně se uplatňující v severní frontě náměstí.
Původně šenkovní měšťanský dům s dochovaným jádrem ze 17. století a pozdějšími četnými stavebními úpravami.
http://www.frenstat.cz/turiste/zajimava-mista/namesti/
Zakladatelem města mohl být pravděpodobně Jindřich z Huckeswagenu, pán na Šostýně od roku 1293. Ten prý dal městu jméno po svém otci Frankovi. Datum i jméno zakladatele Frenštátu p. R. je však pro nedostatek písemných záznamů zahaleno rouškou tajemství. První dochovaný písemný doklad pochází z roku 1382.
Oblast vydrancovaly uherské oddíly roku 1479. Pro rozvoj města byl důležitý vznik řemeslné výroby a s ní souvisejícího obchodu v 16. století. První cech (tkalcovský) vznikl roku 1598. Vzestup však neměl dlouhého trvání – roku 1626 byl Frenštát vypálen (v letech 1661 a 1680 následovaly další dva velké požáry, které zničily značnou část dřevené výstavby včetně kostela), roku 1646 bylo Frenštátsko obsazeno Švédy a v neposlední řadě postihl občany města dvakrát mor.
V roce 1781 byl Frenštátu přiznán titul města, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. Výstavba a nově vzniklé spolky významně pozměnily podobu města. V době krize na začátku 20.století odešlo poměrně mnoho občanů města a okolí do Ameriky za lepším živobytím. Během okupace (1938-1945) položilo čtyřicet občanů města život na popravištích, koncentračních táborech, žalářích, pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945.
Po válce dochází k jeho rozvoji, probíhá velká bytová výstavba. Jsou budovány mateřské školy, kulturní a sportovní zařízení, nové prodejny a restaurace. Negativní stránkou tohoto překotného vývoje je ovšem téměř úplný zánik starého „Bezručova” Frenštátu, po kterém do dneška zůstalo pouze několik torz krátkých uliček, a vznik šedivých panelákových čtvrtí.
Politické změny v roce 1989 sice přinesly velkou krizi frenštátského průmyslu a problémy s nezaměstnaností, ovšem díky kompletní rekonstrukci náměstí, muzea a investicím nejen do oživení staré bytové výstavby se Frenštát pod Radhoštěm může opět stát významným turistickým centrem.