Frešle

Podle všeho mohl být tento rybník založen již ve 13. století, kdy ještě Librantice nosily německé pojmenování Hildebrandsdorf, zkráceně Hildebrand, neboť tato ves vznikla v rámci osídlování zdejší krajiny německými osadníky, o čemž hovoří např. Josef Vítězslav Šimák ve své knize „Pronikání Němců do Čech kolonisací ve 13. a 14. století“. Nebylo by to nic divného, neboť v této době zakládali nové rybníky např. benediktýni v Opatovicích nad Labem a ty byly posléze rozhojněny a rozšířeny za Pernštejnů. Osobně se domnívám, že prvopočátek tohoto rybníku měla na svědomí zdejší příroda, neboť tato lokalita, kde se říká od nepaměti také jako "Na žabníku", bývala dříve vždy velmi zamokřená a v níže položeném místě se pak voda hromadila a teprve tato vodní plocha byla později upravena k rybničním účelům.

Stejně tak původ názvu rybníka je obestřen rouškou tajemství. Nejspíše se jedná o germanismus, jenž by mohl být nepřímým dokladem výše zmíněného, ale toto vše je pouze fikce bez doložitelných důkazů. Ty jsou mladší skoro o 3 století. V některých pramenech se však hovoří o tom, že jeho základem může ve skutečnosti být staročeské slovo „fresovánie“, což znamená starost či zármutek, případně sloveso „fresovati sě“ (starat se, rmoutit se či lopotit se). I tato teorie může být pravdivá a nelze ji jednoznačně vyloučit. Podle lidových podání získal svůj název od koncem 16. století existujícího rychtáře Tomáše Frešla a od toho se usuzuje, že se v jeho blízkosti nacházela rychta nebo byl rybník původně v držení jeho rodu, ale o obou těchto možnostech pochybuji, neboť v těch dobách nebývalo vodních ploch, které by nepatřily vrchnosti. V „Muzejní a vlastivědné práci“ z roku 1963 však můžeme číst toto: „Jeho jméno bylo Presl, písaři je však změnili na Fresl, Frešle a podle toho byl označen i rybník, který vznikl na pozemcích Frešlových.“

Koncem 16. století, kdy již Librantice náležely ke smiřickému panství, tato vodní plocha již existovala, takže pokud nebyla staršího původu, tak byla založena rodem Trčků z Lípy. Zmínka o tom je i na obecním webu: „V letech 1547 až 1569 zakládá Vilém Trčka z Lípy na selských pozemcích rybníky. V Libranticích dva, z toho jeden na sever dostal jméno tehdejšího majitele zabraných pozemků Frešla. Na jižní straně katastru vznikl velký rybník "Čičánek". Během času oba rybníky zanikly nebo byly zrušeny. V devadesátých letech minulého století byla v těchto lokalitách vybudována nová biocentra s vodní plochou se jmény Čičánek a Frešle.“ Dalším důkazem o její existenci je urbář z roku 1588, kdy se do ní na 2 tepla nasazoval dvouletý plod v objemu 1 kopy. Tehdy se jednalo o tzv. trdelný rybník. Díky třicetileté válce a nedostatku poddaných byl rybník v roce 1655 zmíněn jako prázdný, i když jeho původní obvyklá násada činila až 1 kopu a 15 kusů rybího plodu.

Někdy na přelomu 18. a 19. století byl rybník vysušen a využit jako pole a pastviny. Zaznamenán byl ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), i když na rozdíl od jiných vodních ploch u něj chybí pojmenování. Ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 jsou na jeho místech již pouze pastviny a pole (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX). Navíc skrz dnešní rybník vedla severojižním směrem cesta, přičemž jako rybník je Frešle zapsána ještě v tereziánském katastru. Původně to byly panské majetky, ale v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Johanna Kraliczka a geometra 4. třídy Antona Lachingera z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA245018400) se jedná již o obecní pozemky a část patřila místním hospodářům, což byl výsledek raabizace. Zde rovněž vidíme, že se zde již říká „U Frešle“, přičemž původně bylo používáno pro tato místa pojmenování „U duchaček“ (později upravené na „U Ducháče)“. Přestože byl rybník vysušen, tak ještě v roce 1845 byla výměra zdejších rybníků 2 ha, 95 arů a 18 m2 a roku 1926 činila spolu se započítáním bažin 3,3 ha. Z katastrálních map a různých knižních a novinových zmínek vidíme, že pojmenování „U Frešle“ zůstalo dlouhou dobu pouhou polohou, kde byly stále pouze louky a pole, což trvalo až do poloviny 90. let 20. století (původně obdělávány roku 1956 vzniklým státním statkem a o rok později ustaveným JZD).

Dnes má rybník plochu 24 363 m2 a náleží stále obci. Projekt jeho obnovy v rámci biocentra měla firma AGROPROJEKCE Litomyšl s. r.o. Na východě katastrálního území Librantic tak byly založeny dvě vodní plochy – Rohlíčky a Frešle s travnatými břehovými porosty, jež jsou součástí územního systému ekologické stability. Samo biocentrum Frešle (BC 17) bylo dokončeno v roce 1996, i když ve státní mapě 1 : 5 000 je vyobrazeno v současné poloze až po roce 2000. Tehdy byl rovněž pořízen letecký měřicí snímek, z něhož je vidět nově vybudované biocentrum i s rybníkem (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.2000.HKRA10.02628&bz=-630808.01,-1039716.19). Od jeho počátku však bylo obcí pronajímáno. 9. února 2015 projednalo a schválilo obecní zastupitelstvo podání výpovědi z nájmu na rybníky Frešle a Rohlíčky podle bodu č. VII. nájemní smlouvy z 1. ledna 2000. O rok později byla zase projednávána žádost o poskytnutí dotace na vyčištění rybníků Frešle a Rohlíčky. 18. října 2016 bylo schváleno podání žádosti o dotaci na odbahnění rybníku Frešle z programu Ministerstva zemědělství, č. 129 293 „podpora opatření na rybnících a malých vodních nádržích ve vlastnictví obcí“. Tu však nakonec neobdržela, takže k odbahnění Frešle nedošlo. 28. května 2020 schválilo obecní zastupitelstvo podpis smlouvy na pronájem pozemků p. č. 156, 155, 144, 1542 a 1543 v obci a k. ú. Librantice (rybník Frešle a okolní pozemky) Mysliveckému spolku Habřina Librantice. Nájemné bylo určeno na 1 000 Kč ročně, přičemž mezi podmínky nájmu náleží např. to, že pozemky zůstanou veřejně přístupné, nájemce nebude v rybníce provozovat intenzivní chov ryb a musí dodržovat zák. č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Vznikl tak přírodní klenot, jenž je podtržen výskytem některých vzácnějších druhů naší flóry a fauny, a tak láká mnohé k podrobnějším průzkumům. Zmiňme např. článek "Rod Bolboschoenus v květeně České republiky I. Bolboschoenus maritimus s. str., B. planiculmis, B. glaucus", který vyšel ve "Zprávách České botanické společnosti" v roce 2006 a dostupný je zde: https://botanospol.cz/sites/default/files/2018-02/Zpravy-41%281%29-17-43.pdf.