Glastonbury – opatství i bájný Avalon (Abbey)

Někdejší glastonburské opatství – nebo chcete-li klášter – je dnes už „jen pouhopouhou zříceninou“, ale přesto – nebo právě proto – patří k nejpůvabnějším a nejromantičtějším památkám „staré dobré Anglie“. Celému komplexu, který je zařazen mezi budovy I. stupně (tedy národní památky), sice už dlouho vládne Madam Gotika, ale zdejší benediktinské opatství bylo založeno dávno před jejím zrozením, konkrétně v roce 712 (podle některých legend k tomu dokonce došlo již v 1. století, což zřejmě pravda není, ale staří Římané i Sasové zde pobývali dávno před benediktíny). Jeho činnost pak byla roku 1539 ukončena králem Jindřichem VIII., který v letech 1536 až 1541 zrušil více než 850 anglických klášterů (a tím, pochopitelně značně obohatil královskou pokladnu).

Za zakladatele kláštera je považován anglo - saský král Ine z Wessexu, ale opatství proslavilo jiné královské jméno. Nejpozději ve 12. století byla – pravděpodobně přímo zdejšími mnichy – rozšířena legenda, že Glastonbury je ve skutečnosti bájným Avalonem a že právě tady byl také objeven hrob krále Artuše a jeho manželky Ginevry (Guinevere). Tato představa sem, pochopitelně, ihned přilákala neuvěřitelné množství poutníků.

Kromě výše uvedeného patří mezi základní informace o mnohdy pohnuté historii glastonburském opatství např. to, že bylo v 9. století téměř zničeno Vikingy, rozšířeno v 10. století (zejména co se opatského kostela týče, ale v této době také vznikl plavební kanál, který poté klášteru pomáhal v dovozu zboží i stavebního materiálu) a následně zničeno velkým požárem v roce 1184. K rekonstrukci však došlo téměř ihned, takže již roku 1186 byla vysvěcena kaple Panny Marie, jejíž součástí byla i studna. Ve 14. století zde proběhla velká gotická přestavba, aby se Glastonbury vzápětí stalo jedním z nejbohatších, nejvýznamnějších a nejmocnějších klášterů v Anglii (údajně na tom lépe byl už jen Westminster). Konec kláštera byl však velmi smutný, protože známý manželkobijec Jindřich VIII. se nespokojil pouze s jeho „rozpuštěním a vypuštěním“, ale v roce 1539 nechal rovnou na vrcholu kopce Glastonbury Tor oběsit zdejšího posledního opata Richarda Whytinga.

Na závěr ještě obvyklý informační pelmel.

Po roce 1066 patří klášter Vilému Dobyvateli a Normanům a rozšiřování opatství pokračovalo. Koncem 11. století bylo dokonce Glastonbury zřejmě nejbohatším klášterem v zemi. Stavba nového velkého kostela byla zahájena okolo roku 1186 a nejpozději v průběhu roku 1189 byly dokončeny obvodové zdi a křížení lodí. Přes všechny snahy po požáru z roku 1184 zájem poutníků o Glastonbury výrazně poklesl, a tak musel přijít rok 1191 a údajný objev hrobu krále Artuše a královny Guinevere. Někteří „svědkové“ dokonce tvrdili,. že sám opat Henry de Sully objevil v hloubce 5 m masivní dutý dubový kmen obsahující dvě lidské kostry. Nad ním byl umístěn krycí kámen s olověným křížem a latinským nápisem, který oznamoval, že právě „zde na ostrově Avalon leží pohřbený slavný král Artuš“. Historici ale obecně odmítají autentičnost nálezu a přisuzují jej pouze snaze získat finanční prostředky na opravu opatství.

Bohoslužba se v klášterním Velkém kostele konala poprvé na Štědrý den roku 1213 a v roce 1278 zde proběhla velkolepá liturgická oslava znovuzískání ostatků krále Artuše, které se zúčastnil i král Eduard I. s královnou Eleonor. Bohatství kláštera pak nadále úspěšně narůstalo, takže si ve 14. století mohl dovolit nechat postavit velkou opatskou kuchyni se čtyřmi rohovými kamny. Kuchyně byla součástí velkolepého opatského domu a patří k nejlépe dochovaných stavbám tohoto typu v celé Evropě. Současně je také jedinou významnou klášterní budovou, která se do současnosti dochovala „v plném zdraví“ a původní podobě. Na konci 15. století pak byly vybudovány ubytovací prostory pro návštěvníky opatství. A v roce 1539 byl klášter zrušen. V části někdejších klášterních budov se usadili protestantští tkalci z Nizozemí, některé budovy následně sloužily jako stavební materiál. Plnohodnotným poutním místem se pak zřícenina opatství v Glastonbury stala opět roce 1924.

Nejcennějšími částmi kláštera – a současně také památkami třídy I. – jsou zřícenina Velkého kostela (délka 67 m, šířka 14 m, šířka v transeptu 49 m) a kaple Panny Marie (Lady Chapel, délka 31 m, šířka 7,3 m). Celý klášterní areál je – po zaplacení vstupného - přístupný veřejnosti. Každý návštěvník tohoto místa by měl vstoupit tzv. Opatskou bránou, která byla postavena v polovině 14. století a kompletně obnovena v roce 1810. Ve vstupní části najdeme také kapli, malé - ale zajímavé - muzeum, obchod se suvenýry i odbornými publikacemi a toalety. 

Bývalý klášter najdeme na okraji téměř desetitisícového města Glastonbury, které leží v hrabství Somerset a kromě kláštera jej proslavil hlavně jeden z největších hudebních festivalů světa, který se však ve skutečnosti každoročně koná v nedalekém Piltonu.