Godošova poustevna u Lipna

Godošova poustevna  •  Foto: slaja

Kdo byl Godoš? Lipenský loupežník a člověk se smutným, nicméně zajímavým životním příběhem. Tak tedy od začátku. Po třicetileté válce dochází k migraci Cikánů. Tady, hned na začátek se sluší malá odbočka, malé vysvětlení. Slovo „cikán“ dnes zní poněkud hanlivě. V té době se ale označení tohoto etnika jako Rómové ještě nepoužívalo. V Godošově příběhu se používá název Cikáni. Skupina těchto lidí přišla do oblasti Uhlířského vrchu, kde se usadili. Uhlířský vrch najdeme zhruba 1,5 km jižně od Loučovic. K bandě se přidávali i lidé, kteří se zde skrývali před spravedlností. A potomek takových lidí byl i Godoš. Vyrůstal společně s dcerou náčelníka místní skupiny, Mandou. Ti se později do sebe zamilovali. Banda bohužel v okolí kradla a jinak terorizovala své okolí tak, že bylo rozhodnuto o vojenském napadení tábora. Stalo se tak v květnu roku 1715. Několik lidí bylo usmrceno. Manda utrpěla zranění, ze kterého se zotavila. Roku 1716 se s Godošem vzali v kostele sv. Prokopa v Loučovicích. Živili se podomním prodejem krejčovských výrobků. Bohužel po 4 letech společného štěstí Manda podlehla následkům svého zranění. Pohřbena byla u kostelíka sv. Oldřicha v Loučovicích. Godoš odešel do Porýní, přesto se k hrobu své ženy vracel. Ke stáru už v kraji zůstal. V zimě bydlel v rybárně v Loučovicích, v létě v poustevně. Nalezen byl mrtvý s růžencem v rukou před poustevnou a pohřben byl vedle své milované ženy v Loučovicích.

Další místo, které upomíná na pobyt cikánské tlupy v okolí, najdeme kousek od poustevny. Stoupáním do prudkého kopce dojdeme ke skalkám, kterým se říká Čertovo kopyto. Toto pojmenování dostaly podle jedné ze skalek, jejíž vrcholový kámen připomíná kopyto. Jinak se skalkám také říká Cikánský hrad.

Čertovo kopyto  •  Foto: slaja

Smutné místo, místo cikánského hrobu, je pak kousek severovýchodně pod vrcholkem Uhlířského vrchu. Najdeme tam v mlází jakýsi patníček s vytesaným letopočtem 1715. Ano, je to místo, kde byli v květnu roku 1715 pobiti lidé z cikánského tábora, hlavně ženy a děti. Na místě byl vykopán hrob, kde byli oběti spolu pohřbeni. Pomníček zde přibyl později. Ostatky obětí ale byly v letech 1820 a 1824 exhumovány a převezeny do Vídně k antropolgickým zkoumáním. Místo je to zapomenuté. V mlází zbyl jen pomníček jako připomínka dávných událostí a ten se ještě musí hledat, než si ho návštěvník všimne.

Tak to je příběh Godoše. Příběh bandity, zamilovaného, manžela, vdovce, poustevníka a snad i zbožného člověka. Je to příběh smutný, přesto s nádechem romantiky. Hodnotit člověka po 300 letech od jeho smrti je těžké a ani to cenu nemá. Zůstal jenom příběh zasazený do krajiny v okolí Lipna …

Na závěr jen dodatek, jak se ke Godošově poustevně dostat. Je to jednoduché. Od hráze vodní nádrže Lipno je to jen kousek lesem směrem jihovýchodním. Cesta je značena.

pod Čertovým kopytem  •  Foto: slaja

Zdroje : http://druidova.mysteria.cz/HISTORIE/POUSTEVNIK_GODOS.htm , https://www.vyletnik.cz/zajimavosti-z-oblasti/jizni-cechy/krumlovsko/649-o-poustevniku-godosovi/, http://www.lipno-online.cz/2012080002-certovo-kopyto