Granada

Do Granady přijíždíme po třetí hodině odpolední. Jedeme rovnou na parkoviště ke slavnému a jedinému dochovanému maurskému paláci na světě. Většina průvodců tvrdí, že není možné odjet z Granady a nevidět tento její největší skvost – Alhambru. Ale nám se to podařilo. Jednak se vstupenky prodávají už pouze na druhý den (v létě jsou údajně vyprodané i na několik týdnů dopředu), ale hlavně pro návštěvu tohoto paláce je potřeba si vyčlenit celý den. Volíme tudíž procházku okolo hradeb. Nejprve scházíme dolů úzkou uličkou až na malé náměstí, kde moc aut nejezdí, protože je zde příliš mnoho lidí, především studentů, kteří popíjejí víno, pivo nebo něco jiného, povídají si, smějí se, prostě jsou spokojení a vlastně nic nedělají. Prohlížíme si domečky světlé a líbezné, arkády, balkóny a zahradní zdi, za kterými se vyklánějí palmy a všelijaké zajímavé květiny. Skoro u každého domu je nějaká malinkatá Džungle z palmiček, oleandrů, dracén, akácií a všelijaké možné i nemožné nejbujnější flóry, kterou ani pojmenovat neumíme. Také jsou zde tepané mříže, což je asi v celém Španělsku národní umění. Jsou totiž všude, na oknech, na dveřích, na balkónech i na zahradách.

Po cestě vzhůru i my do jednoho obchůdku nakukujeme a posléze dárečky pro nám blízké človíčky nakupujeme. Před půl šestou jsme zpět u auta. Před definitivním opuštěním Granady, slavného maurského města, vyjíždíme ještě kousek výš po cestě směrem k rekreačnímu parku, abychom si prohlédli město z ptačí perspektivy. Před námi se otvírá pohled na vlnu plochých i všelijakých jiných střech pod modrými nebesy – arabské město, svítící v podhůří Sierra Nevady.

Granada je slavné maurské města, sídlo arabských chalifů, kteří vládli Pyrenejskému poloostrovu. Nejvyššími body města jsou Alhambra na kopci Sabica a na protilehlém kopci ležící stará arabská čtvrť Albaicín. Pod nimi se rozkládá historické centrum města, seskupené okolo katedrály. Granada má pověst mladého a dynamického města s padesáti tisíci univerzitními studeny. Univerzita zde byla založena v roce 1542 císařem CarlosemV. a má renomé jedné z nejznámějších vysokých škol západní Evropy. S tím souvisí i proslulá umělecká a intelektuální atmosféra Granady. Palác Alhambra se zrodil ve 14. století za Ismáíla I., Júsufa I. a Muhammada V., chalífů z epochy nasrovské dynastie. Jako zázrakem se dochoval do dnešní doby a to prakticky bez modernizace. Je mnohem orientálnější než samotné paláce v orientu. Jedná se o zázračné stavební dílo tvořené paláci, zahradami, lázněmi a opevněními. Jméno al-Hamrá znamená arabsky "červeň", kvůli půdě kolem paláce. Dnes je červená i budova paláce, který byl však dříve nabílen. Areál je obehnán rozsáhlou hradbou, která dává jejímu vnějšku vzhled mohutné pevnosti.

*