Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast

Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast (08/2018)

Hanušovická vrchovina je pohoří v Jesenické oblasti při západním úpatí Hrubého Jeseníku, které dostalo jméno podle města Hanušovice. Nejvyšším vrcholem je Jeřáb (1 003 m n. m.) v podcelku Jeřábská hornatina. Hanušovická vrchovina je poměrně členité, málo známé pohoří, jehož středem protéká řeka Morava, pramenící pod Králickým Sněžníkem.

V podcelku Hanušovické vrchoviny s názvem Staroměstská kotlina, podle města Staré Město (pod Králickým Sněžníkem), je možné jít pěkný okruh po opevnění z předmnichovského období s krásnými výhledy na masív Králického Sněžníku. Výchozím místem je Staré Město.

Staroměstské opevnění z předmnichovského období (1935 – 1938) je část rozsáhlé obranné linie při severní hranici našeho státu, která měla zabránit fašistickému Německu v postupu na území Československa. Podrobnou historii a technické záležitosti popisují opravdoví odborníci na tuto problematiku a hlavně nadšenci – bunkraři, na webových stránkách klubu Beton Bunker Club Kronfelzov, z.s. zde: http://www.opevneni-stm.cz/

Po pěti největších objektech těžkého opevnění na Staroměstsku vede naučná stezka nazvaná Staroměstská pevnostní oblast, která byla vyznačena a otevřena v roce 2005. Stezka je dlouhá 7 km s celkovým převýšením 300 m. Procházka vede malebnou krajinou po květnatých loukách Hanušovické vrchoviny s krásnými výhledy na masív Králického Sněžníku.

Auto jsme nechali ve Starém Městě na parkovišti v Jesenické ulici a vydali se po červené značce za město přes louky směrem ke kopci Jelen. Pohled zpět je ke hřbetu Králického Sněžníku, který se odtud postupně otvírá v celé své kráse. Navíc dopoledne slunce svítí z východu a osvětluje tak celé horstvo.

Asi po 1,5 km klasická červená turistická značka odbočuje vlevo, ale my pokračujeme po červenobílé značce naučné stezky dál do kopce. Po cestě narazíme na první malý bunkr zvaný řopík a pak ještě na několik dalších. Od turistického rozcestníku pod vrcholem Jelenu je východním směrem pěkný výhled směrem k Hrubému Jeseníku, a vidíme i špičku vysílače na Pradědu.

Tady se opět napojujeme na červenou turistickou značku, lesem projdeme kolem vrcholu Jelen (799 m n. m.). Místy jsou tu v terénu viditelné výkopy pro další bunkry, které ale nikdy nebyly realizovány. Po louce opět s výhledem ke Králickému Sněžníku scházíme k velkým bunkrům (srubům) ve stráni.

První z nich, pěchotní srub z masívního železobetonu označený StM-S 34 Svah, je vidět už od lesa. Bunkr je zavřený, otevírací doba je nepravidelná a záleží na štěstí, jestli tu na někoho narazíte. Prohlídku je ale možné si objednat telefonicky u bunkraře, který má objekt na starosti.

Dalším velkým bunkrem je objekt StM-S 33 Lesík. I tento srub je zavřený, ale má svého provozovatele, u kterého je možné si prohlídku objednat. Třetím v pořadí, až na kraji lesa prořídlého kvůli kácení stromů napadených kůrovcem, stojí pěchotní srub StM-S 32 Krajní (www.opevneni-stm.cz/stm-s-32)

Tady máme štěstí, u bunkru je vyvěšená vlajka, a to znamená, že je bunkrař přítomen. Pán nás zve na prohlídku interiéru. Stavba byla vybetonována v září 1938 za neuvěřitelně krátkou dobu – 7 dní. Vnitřní prostory jsou překvapivě velké, bunkr má tři patra. Postupně je procházíme. Studna pro zásobování objektu vodou je hluboká téměř 52 m. Vnitřní obložení nebylo nikdy dokončeno a tak jej bunkrař postupně dodělává. Střílny za okupace vytrhli a odvezli Němci.

Za povšimnutí stojí fakt, že ani jeden z objektů opevnění nemá otvory pro střílny směrem k Polsku, t.j. ven směrem z naší republiky. Bylo to proto, aby se nezavdal důvod k podezření, že chceme napadnout Německo (Kladsko bylo před 2. světovou válkou součástí Německé říše). Mělo být na první pohled zřejmé, že tyto stavby budou sloužit pouze k obraně Československa.

Bunkrař mluví o historii, typech bunkrů, o tom, jak objekt pomalu postupně opravuje a v podstatě na to spotřebovává svoji výplatu a veškerý volný čas. Starý betonový bunkr, který již za léta téměř pohltila příroda, je díky tomu postupně opravován a zpřístupňován veřejnosti.

Od bunkru Krajní scházíme lesem poměrně prudkým kopcem a dále přes mostek nad Vrbenským potokem ke státní asfaltové silnici vedoucí ze Starého Města do Velkého Vrbna a dále až k horské chatě Paprsek. Naučná stezka pokračuje za silnicí do kopce k další dvojici velkých srubů – StM-31a Borek a StM-S 31b Ozdravovna. Nikdo tu není a oba bunkry jsou zavřené.

Po polní cestě se vracíme zpět do Starého Města. V areálu místní firmy PROBIO zrovna probíhá každoroční akce Bioslavnosti (14.7.2018), kde se kromě domácí firmy prezentují také další výrobci bio potravinz ČR i zahraničí. Je tu spousty stánků s úžasnými jídly a tak se po dopolední procházce řádně na(pře)jíme.

Mapa oblasti na mapy.cz: Staroměstská pevnostní oblast (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z Jesenické oblasti:

• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
• Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí
• Rychlebské hory (4): Smrk
• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast