Harran

Po noclehu v městě Kahta vyrážíme po snídani kolem vod Atatürkovy přehrady a průjezdem přes Šanliurfu, kam se odpoledne vrátíme, do 40 km vzdálené lokality Harran. Jedná se o nejstarší sídliště na Zemi, staré 6000 let. Zachovaly se zde ruiny staré arabské university, z velké mešity zbyla jen část Minaretu, zříceniny opevnění a hradu a staré hliněné domky. Starobylé hlavní město asyrské říše v Horní Mezopotámii se nachází v blízkosti vesnice Altinbasak. Bylo hlavním obchodním, kulturním a náboženským centrem po mnohá staletí. Podle toho, která říše zde byla, neslo různé názvy. Protože leželo podél obchodních cest ze Středomoří do povodí Tigridu, střídaly se zde různé civilizace - asyrská, chetitská, znovu asyrská, perská, seleucká, románská (v r. 53 př.n.l. se udála veliká bitva mezi Římany a Parthy), byzantská, islámská (do r. 610), arabská, zasáhly ho i křížové výpravy ve 12.stol.

My vystupujeme z autobusu a z parkoviště mezi domky jdeme nejdříve nahoru k archeologické lokalitě, kde hrdě vlaje turecká vlajka (s vlajkou se setkáváme i na jiných místech). Odtud je nádherný výhled na celé prostranství, a to na pozůstatky města, které prý bylo domovem mezopotámského boha Sina, boha měsíce, ale i biblickým městem Haran-Charan. Zde pobýval Terah se svým synem Abrahámem, vnukem Lotem a dalšími biblickými osobami (např.Izák,Jácob,Izaiáš). V Harranu u studny se setkal Jácob s krásnou Ráchel. Dějiny ani bibli tady popisovat nebudu.

S naším tureckým průvodcem sestupujeme do údolí k ruinám arabské university z 8. stol. a velké mešity. Jsou to opravdové ruiny, dá se říct kupa kamení. Mnoho starých památek je v Turecku v hrozném stavu. Průvodce nás seznamuje s dějinami tohoto místa a jeho významem. Velká mešita je nejstarší postavenou v Anatolii ve stylu islámské architektury. Velká mešita o rozměrech 104 x 107 m s 33,3 m vysokým Minaretem byla objevena při vykopávkách v r. 1983. V období 8-9 stol. byla univerzita centrem překladu děl z astronomie, filozofie, medicíny a přírodních věd do arabštiny.

A to už se vydáváme cestičkou ve vyprahlé zemi k místu, kde stojí prastaré hliněné domky ve tvaru včelích úlů. Domky byly stavěny tak, aby vydržely 3000 let. Jako obydlí byly užívány do r. 1980. Dnes je zde udělán skanzen pro turisty s nezbytnou restaurací. Skanzen je ukázkou života Arabů podle dávných tradic, vidíme jaké nátroje a předměty užívali. Po prohlídce domků chvíli posedíme v přilehlé zahradě. Obydlí, kde dnes žijí místní lidé, jsou snad také z hlíny, jen mají již jiný tvar. Ale na jejich střechách můžete spatřit zásobníky vody a nezbytné satelity pro spojení s okolním světem. Místní dívenka nám nabízí suvenýry a tak jako všude na světě se kluci prohánějí na kolech.

Krátkou procházkou jdeme k poslednímu místu naší návštěvy k citadele. Kolem vede hliněná silnice, ale výhled je odtud hezký, zase z jiného úhlu podledu na celý koplex v Harranu. Citadela Kale údajně pochází z doby Chetitů. Z hradu a opevnění stojí jedna městská brána a provádí se tady archeologický výzkum. I když se to přímo na tomto místě nezdá, cestou vidíme, že oblast je zavlažována z přehrady důmyslným systémem zavlažovacích kanálů a pěstuje se zde rýže a bavlna. Vracíme se do města Šanliurfa, kde je toho zase spousta k vidění.