Havířov – Maryčka

Kulturní dům Petra Bezruče  •  Fotografie (10)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Maryčka

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Z Cimrmanovy hry Vizionář víme, že jméno Petr na bráně není celé, patří k tomu ještě Bezruč. Celý pseudonym tohoto básníka (Vladimíra Vaška) si můžeme přečíst v názvu Kulturního domu na Hlavní třídě v Havířově. Samotná stavba poněkud neladí s okolím, které je jak vystřiženo z pouček o stavbách socialistického realismu. Však je taky už o něco mladší

Kulturní dům byl postaven vlastně na přelomu 50. a 60. let, vstupní objekt byl otevřen v roce 1961, plně dokončen byl až v roce 1963. Protože se objekt odvolává na slezského barda, musí ho něco připomínat. Kupodivu to není sám Bezruč, ale patrně nejznámější postava Slezských písní. Ano, soch různých havířů, hutníků i topičů je v Havířově vcelku dost. Z toho se poněkud vymyká Maryčka Magdonova. Jak víme, rodina byla neúplná, matka zemřela již dříve, otec Magdon byl patrně pijan, ne-li přímo alkoholik. Když něco vydělal, hodně toho propil, až se jednou natolik podroušil, že cestou z hospody spadl do příkopy a už se nezvedl.

Maryčka  •  Foto: Bobkart

Nejstarší dcera se pak musela postarat o zbylé mladé sourozence. V postavě Maryčky prý Bezruč spojil dvě skutečné dívky či mladé ženy. Jednou z nich byla krásná hospodská z Frýdku-Místku (zřejmě platonická láska), druhá byla skutečná Maryčka Magdonová někde od Bílého Kříže v Beskydech. Ve skutečnosti ovšem byla z Pražma u Morávky. To je však nakonec vcelku jedno, důležitý je tragický konec. Maryčka měla být přistižena hajným při sběru lesního dříví, což byl ovšem trestný čin, když byla odváděna k výslechu, ze zoufalství se vrhla do divoké řeky…

Nešťastnou dívku zpodobnil v sošném provedení ak. sochař Vladimír Navrátil (1907–1975). Pojal ji jako mírně zasněnou sedící postavu. Materiál je poněkud netradiční tzv. mušlový vápenec. Blok je tvořen slepením dvou kamenných bloků. Podstavec je betonový z teracovým krytem. Snad i bílá barva má symbolizovat čistotu její duše. Autor působil převážně na Olomoucku (Velký Újezd) a na severu Moravy (a jihu Slezska). Věnoval se převážně figurální či portrétní tvorbě. Samozřejmě se nevyhnul i povinným bolševickým velikánům a ikonám, ovšem v případu Maryčky myslím není co vytknout.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2578

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli