Loading...
U průsečíku ulic B.Kobzinové a ulice P.F.Ledvinky se na horním konci historického jádra města nachází hned několik zajímavých kulturních památek. O Štáflově chalupě, sloupu se sv.Janem Křtitelem a funkcionalistickém stavení Husova sboru už jsem se tady v článcích zmínil, vše viděné je ale třeba doplnit popisem objektu nejdominantnějšího. Je jím chrám Sv.Rodiny těsně sousedící s budovou bývalého kláštera, zbudovaného bosými augunistiány za bývalými městskými hradbami. Ti zde nejprve měli jakési provizórium v podobě dřevěné kaple, tu ale nedlouho po třicetileté válce v rámci rekatolizace (Německý Brod v té době totiž obývali hlavně protestanti) nahradil monumentální barokní konventní chrám.
Vznikl částečně přičiněním italského stavitele Giana Baptisty Dominika Canavalliho (východní část s trojboce uzavřeným presbytářem), který začal se stavbou LP 1679 a západní část s nádherně zdobeným průčelím a trojicí skulptur znázorňující jednotlivé členy svaté rodiny dokončil stavitel z Chrudimi – Daniel Měnický.
Existenci kláštera utnul tipec císař Josef II. a roku 1815 byl přeměněn na gymnázium. Namísto augustiniánů v něm vyučovali želivští premonstráti a o sedmdesát let později „gympl“ přešel pod správu státu. Začátkem minulého století byl klášter znovu částečně přestavěn a ve vzniklých kancelářích se zabydleli státní úředníci.
Na kostele Sv.Rodiny byla roku 1888 snesena věž tyčící se nad průčelím a nahradila ji věž nižší. Roku 1980 byl kostel opraven a zpřístupněn veřejnosti. Dosud se v něm slouží příležitostné mše, ale převládají koncerty a jiné kulturní akce.
Barokní interiér chrámu pochází z 18.století. Hlavní oltář je zasvěcen Svaté Rodině a zhotovil jej (až na ten obraz) sochař Ignác Rohrbach z Chrudimi. Druhým oltářem, který tady mistr vytvořil, je zasvěcen Pěti ranám Kristovým (symbol augunistiánského řádu) a ten třetí sv.Janu Nepomuckému. Naši pozornost si pochopitelně zaslouží i zbylé dva oltáře se skulpturami augustiniánských světců od Václava Kovandy.
Nepřehlédnutelnou zajímavostí je rovněž venkovní kaple Božího hrobu, přilípnutá k severní straně kostela. Její donátorkou byla hraběnka Anna Terezie z Pottingu, kterážto dáma na její výstavbu věnovala podstaný finanční obolus. Stavbička má podobu kaple stojící uprostřed chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě a dle návrhu pražského stavitele A.V.Spannbruckera ji vystavěl kameník Julius Bauer. Byla přístupna z interiéru kostela a u vstupu byly umístěny barevné dřevěné sochy znázorňující Sedm pašijových zázraků Kristových.