Loading...
Pohled na ni zřejmě přivodí nepoučenému návštěvníku pořádný šok, ale není se čemu divit – typ pozdně středověkého roubeného stavení umístěný mezi honosný augustiniánský klášterní chrám s kaplí Božího hrobu, kostel Husova sboru a okolní moderní zástavbu se jinde asi hned tak nevidí!
Tahle dřevěnice je přitom velmi stará a pochází z poloviny šestnáctého století. Je krásnou ukázkou bydlení v předměstském domě z doby, kdy pomalu končil sloh gotický a na stavební scénu se dravě rvala renesance. Přitom v 18.století unikla jen o fous zbourání, naštěstí ale byla odkoupena soukromými vlastníky a rodina Štaflů ji obývala až do druhé světové války. Po ní sloužila pět let jako Skautská klubovna a po „sametu“ byla mezi lety 1996 – 99 velmi důkladně zrekostruována, takže se jí vrátila její původní podoba.
V nejstarší části chalupy se nachází dýmná jizba (ve stropě s otvorem pro odcházející kouř), dvě černé kuchyně, povalový strop a ve sklepě vykopaná chodba. Zvědavým návštěvníkům je přístupna díky normálně fungujícímu antikvariátu. V dýmné jizbě se konají výstavy umělců majících v oblibě tento region Vysočiny a krom toho je zde k vidění expozice zabývající se skautským hnutím, jehož byli Štáflové velkými příznivci. Jen tak mimochodem: i rod Štáfl se proslavil dvěma umělci - grafikem a malířem Otakarem Štáflem a malířem Arnoštem Štáflem.
Zčásti zděné a zčásti roubené stavení stojí nad ulici Barbory Kobzinové na návrší, takže jeho kulisa mezi oběma kostely vůbec nezaniká, ba právě naopak a tvoří k nim velmi působivý kontrast. Díky svým konstručním zajímavostem jakým je krov, povalový strop a roubení a také svým ojedinělým prvkům (zárubně, kování a okenní a dveřní výplně) byla chalupa po právu vyhlášena kulturní památkou celostátního významu.
Navíc se nachází jen kousek nad horním okrajem městského historického jádra, z něhož je Horní ulicí dobře dostupná...