Chaty a chalupy
Mapa Litoměřice
Helfenburk (Hrádek)
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad
Navštívit Helfenburk jsme se rozhodli během pár minut u kávy, sbalili to nejnutnější (batoh a fotoaparát) a už jsme vyráželi směr Ostré u Úštěka, od mé poslední návštěvy tohoto místa přibyla před Ostrým cedule "parkoviště Helfenburk", odtud se vydáváme po turistické značce na samotný hrad, vybíráme si podle ukazatelů kratší, to jest 2,5km dlouhou trasu, po ušlapání asi tak pěti km se dostáváme k samotnému hradu, sluníčko krásně svítí takže se můžeme v klidu kochat krásou která na nás dýchá z každého koutu, je čtvrtek odpoledne takže tu nepotkáváme ani živáčka, to je ale dost smůla protože kvůli tomu se nemůžeme dostat do hlavní věže s vyhlídkou, pro příště už víme že sem máme jet o víkend. Doufáme že to vyjde letos v zimě a že bude nějaký ten sníh
Hrad Helfenburk u města Úštěk byl založen rodem Ronovců v 1.polovině 14.století. První zmínka o hradu pochází z roku 1375, kdy jej Jan z Helfenburku prodal pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. Jan Očko a zejména jeho nástupce Jan z Jenštejna nepříliš výstavný skalní hrad velkoryse rozšířili a přestavěli. Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna strávil na Hrádku poslední léta svého života, než zemřel roku 1400.
K zajímavostem patří nehoda, kterou měl Jenštejn na můstku mezi vnitřním hradem a nově postaveným donjonem: můstek se pod ním tehdy prolomil a jen díky duchapřítomnosti a dobré fyzické kondici arcibiskup vyvázl.
Na počátku husitských válek náležel Helfenburk pražskému arcibiskupu Konrádovi z Vechty, který na něm roku 1431 i zemřel. To již hrad od roku 1427 patřil krátce Půtovi z Častolovic, po něm Berkům z Dubé a konečně Janu Smiřickému ze Smiřic.
Jan Smiřický ze Smiřic byl roku 1453 na rozkaz krále Jiřího z Poděbrad popraven a brzy nato – roku 1456 – přešel Hrádek do rukou Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, králova úhlavního odpůrce. Proto byl Helfenburk v roce 1467 mezi hrady, které dobylo královské vojsko.
Jiří z Poděbrad jej pak dal do zástavy svému věrnému přívrženci, Petru Kaplířovi ze Sulevic, který hrad roku 1475 prodal Vilémovi z Ilburka. Vilémův syn, rovněž Vilém, zemřel roku 1538, čímž Ilburkové vymřeli po meči.
Hrad pak náležel Trachenberkům, Kurzpachům a od roku 1592 Janu Sezimovi ze Sezimova Ústí na Úštěku. Tomu bylo panství s hradem roku 1622 za účast na stavovském povstání zkonfiskováno a předáno jezuitům.
To již byl Hrádek, od 16. století sloužící jen jako sídlo panských sloužících, opuštěný. V roce 1620 byl vydrancován císařskými vojáky a později v průběhu třicetileté války ještě údajně i vypálen. Po roce 1871 byla ve zříceninách vystavěna myslivna s pohostinstvím a poté obnovena věž, ale i pak dále chátral. K jeho rozsáhlejším rekonstrukcím došlo až roce 1967.
Ke Hrádku vede z Úštěka značená žlutá turistická trasa. Z náměstí sejdete podle směrovky do údolí a pak budete muset kus cesty po silnici. Další část cesty ale vede údolím kolem Hrádeckého potoka a lesem. V blízkosti Obce Ostré se na žlutou napojí ještě červená turistická značka a obě vás dovedou pod příkrý svah, který budete muset v poslední fázi cesty zdolat. Odměna je ale velkolepá. Díky místnímu občanskému sdružení, které se o Helfenburk celoročně stará, jsou ruiny vystavěné na pískovcové skále velmi dobře přístupné. Rozhled po krajině a atmosféra mohutné stavby rozhodně stojí za to.
Hrad Hrádek stával na pískovcovém skalnatém hřebenu jihovýchodně. Rozlehlý areál má půdorys trojúhelníku a prošel třemi až čtyřmi stavebními etapami. První dvě se zaměřily pouze na táhlý skalnatý vrchol hřebene se skalní věží na východě, přičemž v době vzniku byla převážně dřevěná.
Buď ještě Ronovci nebo snad Jan Očko z Vlašimi vybavili hrad kamenným palácem s dvoupatrovými skalními sklepy, kaplí korunující vrchol skalní věže a k patě skály přihrazenými budovami, lemujícími na severovýchodě dlouhé, úzké nádvoří. V něm byla do skalnatého podloží vylámána 57 m hluboká studna se šlapacím kolem.
Vstup do hradu byl po schodišti u skály na jihovýchodě. Dramatickou proměnou prošel Hrádek za Jana z Jenštejna. Ten zvýšil a přestavěl hradní palác a obehnal celý starší hrad níže položenou kamennou hradbou s cimbuřím, jejíž obvod měří téměř 280 m. Zeď, vysoká až 12 m, je opatřena cimbuřím se zuby opatřenými střílnami. Krátkou jihovýchodní odvěsnu zhruba trojúhelníkové hradby tvoří zeď stoupající a zase klesající přes skalní blok, na němž byla zbudována k hradbě na vnitřní straně přiléhající hranolová třípatrová obytná věž. Nejvyšší patro věže (6 × 6 m, 17,5 m vysoká) bylo původně přístupné po mostě z jádra a sloužila i jako poslední útočiště obránců. Pod věží je skála přitesaná v šíjový příkop, přes nějž vedl kolébkový padací most k vstupní bráně s brankou pro pěší.
Portál brány, zdobený erby pražského arcibiskupství a Jana z Jenštejna, se nachází pod věží severovýchodním směrem. Ještě severovýchodněji a níže se nachází další brána, vedoucí do dolní ohrady. Nejvzdálenější severozápadní vrchol obvodu hradby je tvořen samostatně stojícím skalním blokem, pod nímž je v hradbě prolomena malá výpadní branka. Po mostě z jádra přístupný vrchol skály byl ještě opevněn, nejspíš dřevěnou věží. Jihovýchodně od hradu se na skalním hřebeni nacházela předsunutá bašta, patrně produkt pokročilého 15. století.
Hradní areál je volně přístupný, vstup do věže je pak možný v sezoně. Jelikož se o hrad starají lidé z občanského sdružení, většinou je zde najdete pouze o víkendu.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Helfenburk (Hrádek)
