Historické zajímavůstky starých Kročehlav, díl druhý

Pravda, hned jsem se k dalšímu bádání nedostal, ale pár obrázků se vylíhlo i bez velkého chození. Byl jsem sám sebou vyslán pro květinu. Pavlína měla před pár dny narozeniny a k tomu na ten den připadalo výročí svatby. Devětadvacáté. A měli jsme to s dětmi slavit kdesi v restauraci. Úkolu jsem se zhostil se ctí a ještě jsem cvakl pár kročehlavských zaběrů. Kromě staré, zachovalé, leč pravděpodobně nepoužívané studny se i trocha nechtěného humoru vyskytne. Umělý živý plot je bezvadný, ale následující cedulka s reklamou vůbec neměla vůbec chybu.

Na další výpravu do hlubin starých Kročehlav jsem se dostal až za pár dní. Zamířil jsem zase k severu, ale po odbočení k východu jsem Dlouhou ulici přešel a pokračoval dál. Zákoutí podivné na sebe nenechalo dlouho čekat. Garáže jsou jasné, a vlastně i ta stupňovitá stavba v pozadí jsou garáže, i když to vypadá jako pozůstatek nějakých dílen. A atmosféra je tu zvláštní. Až na křižovatce ulice, po které jsem šel (Šulcova to byla) s tou hlavní Unhošťskou se objevil domeček, který se své výzdoby ještě nezbavil. Bohužel z východní strany i nějaká „výzdoba“ přibyla, ale ta původní je pořád dominantní. Tady jsem se zdržel trochu déle a vrátil jsem se i kousek zpátky, abych prohlédl i severní stranu, kterou jsem v zamyšlení trochu opominul.

Hle, důkaz toho, že i při výměně oken lze část zajímavůstek zachovat.

Přešel jsem Unhošťskou ulici a ponořili se do uliček východně od ní. Důkazem, že jsme bývali poměrně bohaté město, je i domeček s věžičkou (tedy skorověžičkou).

To, že se v padesátých letech výtvarno nevytratilo, ale kopírovalo blízké sídliště (a pravděpodobně používalo i tentýž materiál) potvrzuje výzdoba ze stavby z tohoto období.

Jinak zase samé Trosky. Zeď z neomítnutých cihel, nebo vzpomínka na hospodu, ve které jsem nikdy nebyl.

Radši jsem se z uliček pro dnešek vymotal a vyrazil zase po Unhošťské k jihu. Prošel jsem pravda ještě pár uliček podél ní, ale většinou tu zafungovaly rekonstrukce dokonale. Jen jeden dům, který už léta obdivuju, a dokonce ho i pamatuju obyvatelný (jak jsem zjistil, s tím obdivem nejsem sám) pustne. Prý nějaká dědická nedohoda.

A bohužel už ani není přes vegetaci a okolní přístavby moc vidět. Našel jsem o trochu více než posledně, ale pořád to není úplně ono. No snad budu příště ještě úspěšnější.