Horní obec Rešov a SPR Rešovské vodopády
Turistické cíle • Příroda • Vodopád
Rešov, stará hornická osada v Nízkém Jeseníku /první zmínka r.1350/, dnes je součástí Horního Města u Rýmařova /zal.r. 1542/. I když je Horní Město nejvýše položené sídlo v okrese Bruntál /675 m.n.m./, není jeho název od jeho polohy, ale od důlní činnosti,stejně jako téměř každé jiné místo s podobným názvem – / Horní Slavkov, Horní Bříza, Kašperské Hory, nebo i sousední Stříbrné Hory/.
Blízké sopky a s nimi související vrásnění KRAJINY , vynesly k povrchu z nitra země zlato, stříbro, barevné kovy a také „zkamenělé bahno“ - břidlici. Zdejší doly ale nebyly tak výnosné jako v jiných místech a konkrétně zlatá žíla byla vyčerpána poměrně brzy. Zbylo stříbro / nedaleké Stříbrné Hory/ a další vzácné kovy. Těžba byla ukončena v šedesátých letech minulého století jako nerentabilní.
Samotný Rešov je dnes znám svými vodopády na říčce Huntavě. Ty jsou od obce vzdáleny cca 1500 metrů a od roku 1966 jsou přírodní rezervací.
Většina návštěvníků přijede do obce autem a zaparkuje na bezplatném parkovišti u restaurace. Majitel této na svém webu upozorňuje, že parkování je skutečně bezplatné a případné vybírání poplatku některými koumáky je nelegální.
Od parkoviště začíná značená cesta k vodopádům. Považuji za vhodné upozornit, že na prvním kilometru je překonáván výškový rozdíl 160 metrů – tedy 16 %. K vodopádům prudký spád, od vodopádů náročný výstup zcela nevhodný pro nemocné či zdravotně postižené a i někteří senioři by měli svoji návštěvu vodopádů zvážit , stejně jako alergici na včelí bodnutí. U posledního obydlí je v lese řada úlů a v údolí není vždy dostupný signál mobilních telefonů.
Cesta je lemována dřívějšími usedlostmi, dnes rekreačními chalupami, kromě dvou posledních, které jsou trvale obydleny. Všímavý návštěvník určitě postřehne využití břidlice na terasy či jako můstky přes potůček.
Prudké klesání končí na rozcestí k hradu Sovinec pod poslední chalupou. Odtud již téměř po rovině míjíme posledního mohykána dolování - betonovou patku s pozůstatkem navijáku a o kousek dál je již opuštěný Fialův mlýn. Ošumělé stavení s letopočtem 1903 bez vodního kola, vantrok či náhonu mlýn ani nepřipomíná. Zde je také rozcestí značených cest. Mírné stoupání jedlo - bukovým lesem a vstupujeme do Státní přírodní rezervace .Za chvíli se cesta dělí. Pro zvídavé náročnější přímo k vodopádu, pohodlnější pak k zastřešené vyhlídce nad ním. Před vyhlídkou je zřetelný zazděný vchod do jedné z bývalých šachet. Turista bez auta může pokračovat kolem vodopádů soutěskou k penzionu Nad vodopády a odtud do obce Skály, předměstí Horního Města.