Horní Sedlo
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Horní Sedlo je nevelká rekreační osada, ležící na stráni pod horským sedlem mezi Hřebeny a Ostrým vrchem, asi 3,5 km jižně od Hrádku nad Nisou. Původně se nazývala jen Sedlo (Pass) a jako Horní se začala označovat až po 2. světové válce, kdy byl níže ležící Spittelgrund přejmenován na Dolní Sedlo. Dnes jsou obě osady součástí Hrádku nad Nisou. Doba založení osady není známá, první písemná zmínka pochází až z roku 1628, kdy náležela ke grabštejnskému panství. První domky v sedle u staré cesty od Jablonného k Hrádku nad Nisou postavili pravděpodobně dřevorubci. Když zde grabštejnští páni v roce 1727 postavili hospodu, stálo zde jen 6 domů a do roku 1788 jejich počet stoupl na devět. Teprve na počátku 19. století se obec rozrostla, takže roku 1834 měla již 23 chalup. Jejich obyvatelé se živili především lesnictvím, prodejem dřeva a v 19. století si často přilepšovali i pašováním zboží přes hranice. Už ve středověku se v okolních lesích ukrývali také lupiči, kteří zde řádili ještě v 1. polovině 19. století, kdy byla jejich hlavním sídlem zdejší hospoda. Cesta přes Horní Sedlo byla využívána i ve válečných dobách.V roce 1766 zde Prusové zřídili šance a znovu se zde zakopávali roku 1778. O strategickém významu sedla svědčí i to, že je při svých inspekčních cestách severními Čechami v letech 1766, 1778 a 1789 navštívil císař Josef II. V roce 1866 tudy Prusové táhli znovu a sedlo využily i polské oddíly knížete Poniatowského za napoleonských válek v červnu 1813. V roce 1909 byl v osadě zaveden vodovod a v únoru 1923 elektřina. Kolem roku 1919 byla naproti kapličce postavena hospoda U Krásné vyhlídky. Další rozvoj osady ale ukončila hospodářská krize a 2. světová válka. Ještě před jejím začátkem v letech 1937-1938 byly v okolí vybudovány betonové pevnůstky pohraničního opevnění, lidově nazývané "řopíky". Po podepsání Mnichovské dohody v září 1938 ale toto opevnění ztratilo smysl a nebylo nikdy využito. Po druhé světové válce byla většina původních německých obyvatel vystěhována a osada se vylidnila. Dnes slouží hlavně rekreaci a často sem jezdí také horolezci, kteří navštěvují blízké Horní a Vraní skály, přístupné romantickou Stezkou horolezců.