Hornické muzeum Příbram – „Zdař Bůh“

Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (17 fotografií)

Příbram, respektive její čtvrť Březové Hory, které byla v minulosti významným střediskem důlní činnosti v českých zemích. O otvírce zdejšího ložiska ve středověku a na začátku novověku se dochovalo poměrně málo údajů. Obdobně jako na jiných místech, také v Březových Horách byly do konce 16. století otvírány samostatně jednotlivá, většinou menší ložiska. Na konci 16. století je uváděna hloubka březohorských dolů asi 250 m. Ve století následujícím práce na zdejších ložiscích stagnovaly, takže se hloubky dolů nezměnily.

K překročení hloubkových úrovní z 16. století bylo dosaženo až na přelomu 18. a 19. století. Ale především byly zakládány nové jámy o větším průřezu, které postupně dosáhly značných hloubek a z velké části byly používány až do ukončení činnosti v revíru. V roce 1875 se jáma Vojtěch stala první jamou na světě s hloubkou 1000 m. Koncem 19. století již ve zdejším revíru existovalo pět jam, hlubších než tisíc metrů.

Málo informací je také o starých dobývacích metodách. Obecně ale lze konstatovat, že také doly na březohorském revíru prošly známým historickým vývojem techniky rozpojování od práce nosákem, želízkem a mlátkem s použitím sázení ohně, až po trhací práce. Veškerá činnost včetně vrtů pro trhací práci se prováděly ručně až do začátku 70. let 19. století, kdy se prvně použily vrtací stroje. I přesto ruční vrtání ještě nějakou dobu převažovalo nad strojním vrtáním a udrželo se až do 20. let 20. století.

V revíru byla používána pro pohon strojů přírodní energie (vodní a občas větrná), samozřejmě energie lidská a některou činnost zajišťovaly koňské žentoury. Významné změny přicházejí v polovině 19. století s nástupem páry a s elektrifikací ve 20. letech minulého století. Manuální práci začínají postupně nahrazovat elektrické a parní těžní stroje.

Ve zdejším stříbrorudném revíru se například v 19. století vytěžilo až 90% zásob stříbra a olova v rámci Rakouska - Uherska. Mohl bych pokračovat dále v psaní informací o výše uvedeném místě, ale bylo by to dlouhé a nezáživné. Proto doporučuji zažít nevšední chvíle při návštěvě Hornického muzea Příbram, které patří k nejstarším muzeím v České republice. Jeho současná podoba a činnost navazuje na práci někdejšího Krajinského muzea v Příbrami, které bylo založeno díky osobní iniciativě vlastivědného badatele, řídícího učitele Ladislava Malého dne 12. 12. 1886.

Nevšední expozice umístěné v historických provozních a správních objektech přibližují bohatou minulost spjatou s těžbou stříbra, uranu a dalších rud. Muzeum umožňuje jízdu hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, prohlídky několika kilometrů štol, fárání výtahem, jízdu po skluzavce k obřímu vodnímu kolu, seznámení s unikátními parními těžními stroji a rozsáhlou mineralogickou sbírkou či havířským folklorem. Návštěvním může zvolit jeden ze tří prohlídkových areálů.

"Ševčinský důl" nabízí několik expozic: "Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku", "Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích" a "Z dějin příbramského hornictví". Z nádvoří Ševčinského dolu vyjíždí hornický vláček po trase dlouhé 230 m směrem k dolu Vojtěch. Jedná se o částečnou rekonstrukci historické dráhy, která zde existovala v roce 1884 a sloužila k přepravě stříbrné a olověné rudy z areálu Ševčinského dolu na vojtěšskou úpravnu. Uvádí se, že tato ojedinělá technická zajímavost je atrakcí především pro děti, ale nám se to také líbilo.

"Důl Anna" nabízí návštěvu cáchovny dolu Anna s expozicí o hutnictví a úpravnictví. Dále je možné pokračovat do podzemí a projet se důlním vláčkem 260 m dlouhou Prokopskou štolou k ústí jámy Prokop, nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m) a patřící k jedné z nejhlubších šachet ve střední Evropě. V rámci této prohlídkové trasy se také sfárá speciálním výtahovým zařízením do podzemí.

"Důl Vojtěch" nabízí stálou výstavu věnovanou světovému prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky v březohorské jámě Vojtěch roku 1875. Dále je možné navštívit galerii výtvarných děl s hornickou tematikou nebo se pokochat panoramatickou vyhlídkou z věže dolu. V nedaleké strojovně se nachází další unikátní parní těžní stroj z roku 1889.

Hornické muzeum získalo v posledních letech díky své činnosti řadu ocenění. Zvítězilo například v celostátní soutěži muzeí „Gloria Musaealis“, získalo „Zlatou plaketu Českého báňského úřadu“ za uchování tradic českého hornictví, obdrželo titul „Český permon roku“ nebo je držitelem „Čestného uznání od Sdružení hornických měst Evropy“.

Vstupné na jednotlivé prohlídkové trasy se liší a je dobré se podívat na internet: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/novinky/, kde je také otevírací doba a přehled aktuálně pořádaných akcí. Hornické muzeum Příbram je rozsahem jednotlivých areálů a desítkami kilometrů v podzemí největším hornickým muzeem v Česku a jedním z největších v Evropě. Tudíž je jasné, že si musí člověk vyhradit dost času, jestli chce něco vidět. Je vhodné si návštěvu dobře naplánovat a případně se i dopředu objednat. Počet lidí u některých exkurzí je totiž omezen.

Ve městě a okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa: