Hořovice
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Významný zámecký areál stojí ve známém brdském městě Hořovicích na Berounsku ve Středočeském kraji. Starý zámek je trojkřídlá patrová budova na půdorysu písmene U s téměř hladkými fasádami, doplněná o hospodářské budovy. Starý zámek není veřejnosti přístupný. Dvoupatrový Nový zámek, který je veřejnosti přístupný, má půdorys písmene H a je hlavním průčelím obrácený k městu, nad předstupujícím středním rizalitem se zvedá pavilónová nástavba, zakončená bání s věžičkou a hodinami. Mohutný rizalit s kupolí je na zahradním průčelí hlavní budovy, kam ústí i monumentální schodiště. Boční křídla mají pilířové arkády. Nádvoří na obou stranách objektu uzavírají brány s mřížemi, osázené vázami a sochami z doby kolem roku 1735 od M. B. Brauna. Pěknou dominantou Zámeckého parku je tzv. Sluneční brána s paprsčitým sluncem nad mřížovými vraty, zdobená sochami také od M. B. Brauna. Většina zámeckých interiérů má barokní a empírovou výzdobu s dobovým mobiliářem a uměleckými sbírkami. Zámecké interiéry doplňuje expozice hracích strojků a automatofonů a galerie umělecké litiny. Návštěvníci mohou obdivovat i stálou výstavu historických her a hraček.
Historie
Tvrz, někdy označovanou i jako hrad, vlastnili koncem 14. století Žerotínové a král Václav. V 15. století byla tvrz přestavěna a často měnila majitele. V roce 1634 byla tvrz vypálena a v roce 1639 ji vydrancovali Švédové. Po třicetileté válce byla tvrz za Bořitů z Martinic přestavěna a rozšířena o dvě boční křídla, vznikl tak barokní zámek, dnes označovaný jako Starý zámek. Postupně však přestal sloužit jako panské sídlo a využíval se jen jako úřední budova. V sousedství Starého zámku nechali Vrbnové v letech 1680 ? 1709 vybudovat ve stylu vrcholného baroka honosný Nový zámek, který byl v roce 1737 rozšířen o dvě křídla. V roce 1852 se majitelem zámku stal hessenský kurfiřt Bedřich Vilém a po něm hanavská knížata. V té době byly zbořeny veškeré hospodářské budovy v blízkosti zámku a interiéry byly empírově upraveny. Při dalších úpravách kolem roku 1896 dostala dnešní podobu vížka nad vstupním průčelím.