Hořovice

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 34 B5

zámek

kostel Nejsvětější Trojice

pomníky

kostel sv. Jiljí

První zmínka o objektu 1115

Prvopočátek osídlení pozdějšího městečka, kladou archeologové, na základě svých nálezů, do období doby bronzové. Dle některých nálezů lze usoudit i na déledobější pobyt některého z kmene Keltů. Pozdější nálezy byly datovány na přelom 2. a 1. století př.n.l. což svědčí i o pobytu Germánů na Hořovicku a jejich čilém obchodování, neboť jedním z nálezů byla i ražená mince pocházející z daleké Dacie – dnes Rumunsko. Nyní se však přenesme po pomyslné časové ose až do data první zmínky a tedy do roku 1115, kdy jsou Hořovice uváděny jako majetek kláštera v Kladrubech. V dnešní době nedokážeme přesněji určit za jakých podmínek získali tuto ves zakladatelé rodu Žerotínů – Habart a Neostup. Tito bratři jsou zde prvně uváděni v roce 1229. Oni jsou také považováni za zakladatele prvního opevněného místa u Hořovic. Další z jejich rodu – Plichta a Ješek – založili v roce 1303 nové město na západ od staré vsi. Někdy mezi roky 1295 a 1310 nechal Habart vystavět, na místě původního panského domu, nový hrad, který je však poprvé uváděn až roku 1430 v souvislosti s obléháním husitskými vojsky. Vraťme se však ještě na chvíli do 14. století. Po Žerotínech získali zdejší panství roku 1379 Hradištští z Hořovic avšak o pouhých 11 let později se hrad, formou odúmrtě, dostal do majetků krále Václava IV., který zde nechával pobývat svého bratra Jana Zhořeleckého. V roce 1408 koupil hrad Ondřej Huler u nějž je vysoká pravděpodobnost, že se stal hejtmanem sirotků a psával se Ondřejem z Hořovic. Jako zajímavost se také uvádí, že na zdejším hradě se narodil pozdější král Jiří z Poděbrad. Za husitských válek byl také hrad dobýván husitskými vojsky sirotků a syn Ondřeje Hulera Zikmund, odolával necelé dva týdny náporu. Následně však hrad vydal a přestoupil ke kališníkům. Do té doby patřily Hořovice jako hrad k jednomu z hradů západně od Berouna, který tvořil oporu královské moci v této napjaté válečné době. Hrad byl následujícího roku, tedy 1431 dobýván neúspěšně katolickými pány. Tehdy však již hrad držel Jan Zmrzlík ze Svojšína. Následně se zde rychleji vystřídali Zvířetičtí, páni z Rožmitálu, Caltové z Hořovic, Štěpánovcové z Vrtby a Klinštejnové. Tím jsme se přenesli do roku 1510, kdy umírá Litvín z Klinštejna a jeho dcery si o deset let později zdejší panství rozdělily. Nedlouho po té přechází jedna část panství na pány z Říčan věnným způsobem a roku 1525 kupují Říčanští i druhou část panství, které je tak opět sceleno. Mikuláš z Říčan nechal starý hrad přestavět do podoby renesančního zámku v roce 1525, úpravy se však protáhly na celých 40 let. Jan Litvín z Říčan se však v roce 1618 zúčastnil stavovského povstání a proto mu byly majetky zabaveny přičemž o hrad v Hořovicích přišel vojenskou silou v roce 1620. O dva roky později zdejší zboží zakoupili páni z Martinic. Ti rozšířili panství a později je získala Terezie Františka z Martinic, která převedla hořovické statky na svého manžela Františka Vrbnu z Bruntálu v roce 1690. Následovala další přestavba zámku, který byl po 30-ti leté válce značně zchátralý. Netrvalo dlouho a šlechta se přesunula do nového zámku, který je prvně uváděn jako malý zámeček Bořitů z Martinic v roce 1652. Za pánů z Bruntálu však byl rozšířen a od roku 1709 plně využíván k obytným účelům. Starý zámek byl následně využíván pro ubytování panských úředníků a jako správní sídlo Hořovicka. Jako kanceláře je využíván dodnes, přičemž nutno podotknouti, že prošel celou řadou stavebních úprav a dnes bychom jej mohli hledat nedaleko nového zámku, ke kterému teď obrátíme svou pozornost. Další přestavby a rozšíření se nový zámek dočkal již zanedlouho v roce 1734 a další stavební úpravy proběhly v roce 1756. Poslední přestavbu Vrbenských zařídil Eugen, někdy mezi Lety 1806 a 1839. V roce 1852 zakoupil Hořovice Fridrich Vilém I. kurfiřt hessenský, který nechal zámek o dva roky později opětovně přestavět. Tato přestavba se však protáhla až do roku 1868. Do získání konečné podoby však měl ještě daleko, neboť tito majitelé nechávali zámek přestavět ještě v letech 1889, 1896, 1922 a 1937. V posledním datu byl zámek konečně uveden do současné podoby. V roce 1922 získal zámek ještě Jindřich z Hanau-Schaumburgu, který jej držel do roku 1945, kdy mu byl konfiskován a od té doby drží zámek stát. Mimo zajímavý zámek si může turista prohlédnout i přilehlý zámecký park. Zdejší původně gotický kostel sv. Jiljí byl přestavován v roce 1583 do renesanční podoby a barokně přestavěn v 17. století. Posledních úprav se dočkal o století později. Na náměstí vystavěný kostel Nejsvětější Trojice vznikl v roce 1674 a prošel také celou řadou úprav. Jako další ze zajímavostí se uvádí i zdejší kašna, která byla v roce 1848 z Václavského náměstí – tehdy z Koňského trhu v Praze a na závěr uveďme ještě sochu sv. Rocha ze 17. stol a sloup odsouzených z přelomu 15. a 16. století. V okolí se můžeme setkat ještě s romantizující stavbou zvanou Griselda. Tuto umělou zříceninu hradní věže v lese Dražovka, nechali vystavět páni z Vrbna někdy kolem roku 1813 v reakci na romantické smýšlení té doby. Poblíže Griseldy se nacházela i umělá jeskyně. Hořovicemi prochází červená TZN od Kařízku a Újezda, aby pokračovala dále kolem Bludského mlýna do Lochovic a nebo k Plešivci. Zelená TZN přichází do Hořovic od Svaté Dobrotivé a Mrtníku a následně pokračuje dále do Tihavy, Netolic a Lochovic. Krátká modrá TZN od zdejšího nádraží ČD míří k rozcestníku s výše uvedenými TZN.