Hraběcí kaple nad Stračím u Štětí

Tuto kapli nalezneme při rozcestí dávných cest, jež spojovaly Štětí, Radouň, Chcebuz, Brocno, Tupadly, Ješovice, Liběchov a Želízy. Těchto cest bylo v této lokalitě mnoho, což je vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056). Podle všech dochovaných pramenů měla být postavena na místě, kde v noci ze 17. na 18. ledna 1720 měli snědovičtí poddaní přepadnout a zabít svého krutého pána a zároveň plukovníka Wallisského pěšího regimentu Johanna Wratislause Desideria hraběte Clary-Aldringen (1679-1720), jenž byl toho času na cestě do Prahy.

Vzhledem k tomu, že ve výše zmíněném kartografickém díle i v dalších pramenech z té doby nebyl objekt zaznamenán, tak nemohl být vystavěn v roce 1720, jak se většinově tvrdí, ale přinejmenším až koncem téhož století, protože poprvé ho nalezneme až ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_5_II) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1843 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT554018430). Vše bylo způsobeno asi textem Františkem Adolfem Šubertem vedeného díla "Čechy. Díl VII. Středohoří", v němž se píše: "Nedaleko vsi Stračího, která po pravé ruce za lesem zůstane, mineme kapličku Marianskou a kus cesty dále staveníčko z tesaných kamenů zbudované, bez otvoru, tak že dosud není známo, co uvnitř se nalézá. Pomník tento kamenný v lesní samotě hrozný příběh zvěstuje - nazýváť se »hraběcí kaplí« a označuje místo, kde zavražděn byl v noci na 18. ledna r. 1720. hrabě Jan Vratislav Clary, pán na Smědovicích, od několika svých poddaných, jichž ještě téhož roku bylo jedenáct v Praze popraveno. Lid vypravuje, že sama manželka dala zde hraběte zavražditi, a že snad ona sama v budově této jest zazděna." Tato pověst je však nepravdivá, neboť hraběcí vdova žila po smrti svého manžela ještě dlouhý čas a dokonce se navíc ještě provdala, aby si mohla užívat ještě více než jen ze zděděného majetku. Zajímavé však bylo to, že Jan Vratislav Desiderius Clary-Aldringen byl pohřben až příliš rychle - již 18. ledna téhož roku do rodinné hrobky v kostele sv. Petra a Pavla v Chcebuzi, jako kdyby mělo dojít k zakrytí něčeho, co ostatní něměli vidět a seznat.

Vznikla tak drobná monolitická stavba čtvercového půdorysu s okosenými rohy, jež byla postavena z místních pískovcových kvádrů. Na nárožích pak měla pilastry a celá čtveřice průčelí obsahovala ploché výklenky se stlačeným obloukem, v nichž bývaly umístěny sochy svatých a svaté obrázky. Podle jednoho zdroje bývalo v jednom z výklenků malované zobrazení této smutné události. Nebyla to tudíž klasická kaple, jež by měla vchod a nějaký oltáříček uvnitř. Spíše jde o silný a kompaktní pomník z kvádrů. Protože byla vybudována německy hovořícími poddanými, byla zprvu jmenována jako "die Grafenkapelle" nebo "Clarykapelle". Teprve později došlo k počeštění těchto názvů, z nichž se dodnes zakořenilo v myslích prve zmíněné pojmenování.

Přinejmenším do konce 19. století sem mířila procesí, a to zejména v čase, kdy se připomínalo výročí tohoto krvavého činu. Vzhledem k tomu, že se tak událo v lednu a tehdy bývaly zimy ještě zimami s opravdovými mrazy a sněhovými závějemi, tak mnohdy se ona procesí konala až mnohem později, zejména na jaře, pokud to zároveň nebylo náhodou v souvislosti s datem, kdy byla kaple vystavěna a posvěcena. Po osvobození a po odsunu německého obyvatelstva i po zabavení vrchnostenského majetku přišlo období dlouholetého nezájmu o stav tohoto objektu, což má za následek dezolátní stav objektu, kdy se pomalu atmosférickým vlivem rozpadá a je zarostlý nálety, travinami i mechem. V roce 2015 vznikl plán její obnovy, když si Lesy České republiky myslely, že objekt stojí na jejich pozemku, ale následně vyplynulo, že pozemek s kaplí náleží Josefu Homolkovi z Ješovic, protože přestal být součástí velkostatku již díky dřívějším pozemkovým reformám (viz http://www.znicenekostely.cz/?load=detail&id=3887). Jak vidět, tak má tato kaplička své dny sečtené a již navždy zůstane pouhou zchátralou stavbou, okolo níž je otazníků až příliš.

Hraběcí kaple nad Stračím u Štětí na mapě