Hrad Veliš - zřícenina na čedičovém lomu

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Hrad Veliš kdysi stával na vrchu téhož jména nedaleko Jičína v nádherném Českém Ráji. Dnes zde najdete bývalý čedičový lom a nepatrné zbytky zdí. Z vrcholu kopce Veliš je však krásný výhled do kraje, za nímž se vyplatí vyšplhat nahoru.

Z hradu se zachovaly jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým základem, nejasně vyznačené přístupové cesty a terasovitě upravený jižní vrchol. Jak hrad Veliš vypadal je vidět na nejstarším vyobrazení na pergamenovém plánu dvora Vokšice, který vypracoval v roce 1698 zemský měřič Andreas Bernard Klauser. Plán vznikl asi pouhých dvacet let po zboření hradu, kdy ještě stály jeho podstatné části a kdy ještě žilo dosti pamětníků. Podle Klauserovy kresby tvořila hlavní část hradu velká hranolovitá věž, krytá sedlovou střechou s cimbuřím, umístěná asi uprostřed hradního komplexu. K věži přiléhaly na západě a východě dva paláce ukončené dvěma menšími věžemi, z nichž k východní byla připojena kaple. Na severu byla předsunuta pevnostní budova s Ochozem a střílnami. Přístupová cesta k západní bráně byla chráněna palisádami.

Ves Veliš se poprvé připomíná v zakládací listině Strahovského kláštera, znovu potvrzené asi roku 1143, kde se udává, že pražský biskup Jan I. (1134-1139) ji koupil od Markova syna Beneše a daroval ji Strahovskému klášteru. Královský hrad Veliš však byl postaven až koncem 13. nebo počátkem 14. století pravděpodobně Václavem II. Nejstarší písemná zpráva o hradu je z roku 1316, kdy jej Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu, synu Hynka z Dubé. Tehdy již bylo k hradu připojeno město Jičín a několik vesnic, které koncem 13. století náležely k jičínskému věnnému panství královny Guty manželky Václava II.

Roku 1327 získali velišské panství Vartemberkové, nejdříve jako zástavu a roku 1337 dědičně. V této době patřilo k panství kromě hradu Veliše a města Jičína ještě sedm vsí. V rodě Vartemberků zůstal Velíš až do roku 1434, kdy na následky těžkého zranění, utrpěného v bitvě u Lipan, zemřel Jindňch z Vartemberka. Po krátké vládě Machny z Veselé zfskal r. 1438 Velíš Hašek z Valdštejna, který od roku 1419 neustále měnil své postoje ke všem stranám té doby, a proto svádél četné boje. V roce 1443 přepadl Velíš zemský škůdce Beneš z Mokrovous a Haška odvedl do vězení na svou tvrz Mokravousy. Propuštěn byl, teprve když vojenská hotovost Hradeckého kraje oblehla Mokrovousy.

V roce 1452 prodal Hašek z Valdštejna velišské panství Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad, který ustanovil hejtmanem na Veliši Borka z Hrádku. Jiří postoupil Velíš na nějaký čas Jindňchu z Michalovic, nakonec s ním panství opět vyměnil a dal k užívání svým synům, kteří roku 1465 potvrdili městu Jičínu privilegia. R. 1482 získal panství Samuel z Hrádku a Valečova, který je roku 1487 prodal Mikuláši staršímu Trčkovi z Lípy a na Vlašimi. V této době patřil k panství hrad Veliš, městečko Podhradí, město Jičín, dva dvory a 21 vsí. Trčkové převezli na Velíš v roce 1500 basilejská kompaktáta, která předtím chovali na hradě Lipnici. Původní Veliš byl pravděpodobně uzavřeným blokem s věží, palácem a kapli a teprve Trčkové v polovině 15. století hrad rozšířili a dali mu vzhled, jaký měl před zbořením. Podle B. Balbína prováděl poslední stavební úpravy na hradě v 1. 1593-1596 Vilém Trčka z Lípy, který dal na hradě vyhloubit i hlubokou studnu.

V roce 1606 prodal Jan Rudolf Trčka z Lípy velišské panství bez města Jičína, které od té doby patřilo ke Kumburku, Jindřichu Matyášovi z Thurnu. Thurn byl jedním z hlavních vůdců českého stavovského povstání. Pocházel z původně italského šlechtického rodu a teprve jeho otec si dvorskými službami pomohl k některým statkům v Čichách a na Moravě. V mladších letech bojoval Jindřich Matyáš Thurn v císařských službách v Uhrách proti Turkům. Byl vždy horlivým protestantem. Roku 1609 náležel k nejpřednějším členům stavovské opozice a již tehdy se stal velitelem stavovského vojska. V roce 1618 byl jedním z původců pražské defenestrace. Po porážce na Bílé hoře uprchl s Fridrichem Falckým za hranice, kde dále pokračoval v boji proti Habsburkům.

V pobělohorských konfiskacích bylo velišské panství zabaveno a roku 1622 prodáno Albrechtu z Valdštejna. Za Valdštejna se toto panství stalo součástí rozsáhlého frýdlantského vévodství. Roku 1628 daroval Valdštejn Velíš řeholníkům řádu sv. Františka, aby zde zřídili konvent a postavili chrám sv. Františka. Ale k realizaci tohoto plánu nedošlo. V roce 1634 byl Valdštejn v Chebu zavražděn a jeho panství získaná po Bílé hoře byla konfiskována.

Panství Veliš a Staré Hrady koupil hrabě Jindřich Šlik, prezident dvorské válečné rady. Jindřich Šlik pocházel z nezámožné větve významného českého šlechtického rodu, a proto se věnoval vojenské službě. Nejprve bojoval na tureckém bojišti v Uhrách, potom byl ve španělských službách v Nizozemí. Za stavovského povstání vstoupil Šlik do služeb povstalých moravských stavů a v bitvě na Bílé hoře velel moravskému pluku pěchoty. Jeho lidé tehdy padli téměř do jednoho u zdi zámečku Hvězdy, když ostatní stavovské vojsko prchalo. Ale Šlik byl zajat nezraněn. Když roku 1621 přestoupil ke katolictví, dostal od císaře plukovnický patent, s nímž sloužil v Uhrách a v říši až do roku 1625, kdy ho Valdštejn přijal jako plukovníka do nové císařské armády. Proslavil se obranou dessavského předmostí a byl povýšen na polního zbrojmistra artilerie. Když Valdštejn upadl v podezření ze zrady, byl za ním vyslán do Slezska, aby zde ověřil Valdštejnovy záměry. Správou svých panství pověřil hrabě Šlik Adama Rodovského z Hustířan. Za Valdštejnova života se nepřátelská vojska vyhýbala jeho panstvím, ale po jeho smrti vtrhli do zdejší KRAJINY několikrát Švédové a pokoušeli se o dobytí Veliše. Přestože byl bráněn jen malým počtem císařských vojáků, hrad před Švédy vždy obstál.

Jindřich Šlik zemřel roku 1650 a panství zdědil jeho syn František Arnošt. R. 1658 bylo v císařské radě rozhodnuto, že některé hrady mají být zbořeny, aby v době války nemohly sloužit jako základny nepřátelskému vojsku. Mezi navrženými hrady byl i Veliš. Podle popisu panství z roku 1660 byl hrad Veliš již velmi zpustlý a opuštěný. Přestože bourání hradu bylo odkládáno, musel se František Arnošt Šlik rozhodnutí císařské rady podřídit. V roce 1678 dovolil svobodný pán František ze Scheidlern, který spravoval panství za nedospělého Františka Josefa Šlika, jičínským jezuitům, aby použili materiálu ze zbořeného hradu na stavbu zámku v Milíčevsi. Kamene bylo použito též na stavbu dvora ve Starém Místě. I když už tehdy byly zříceniny hradu značně narušeny, k největší zkáze došlo až v 19. století rozšířením čedičového lomu, který zde byl již počátkem 17. století.

Z obce Veliš vede na hrad žlutá turistická značka. Nejbližší vlaková stanice je Jičín. Autem můžeme z Jičína dojet do obce Podhradí a odtud pěšky na vrcholek kopce po turistické značce. Z vrcholku kopce je nádherný výhled do celého okolí, zejména na krásné panorama Jičína.

http://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/velis/velis_hrad.htm

Podobné příspěvky

vrch Veliš - zřícenina hradu

Zřícenina hradu Veliš se nachází na vrchu téhož jména. Z bývalého velkého hradu jsou dnes dochovány jen nepatrné zbytky zdiva. Kolem roku 1660 bylo císařskou radou rozhodnuto o zboření hradu. Hradní zdivo bylo použito ke stavbám v okolí. K další zkáze však došlo v 19. století rozšířením čedičového lomu, který vrch rozdělil na dvě části. Dnes vrcholu dominuje nivelační bod.

Z vrcholu se nabízí krásné výhledy na Jičínsko, Zebín, Tábor, Bradlec, Kumburk, Krkonoše, Český ráj - Trosky, Vyskeř, Kozákov i Ještěd. Za jasného počasí je k západu viditelný i Bezděz a Kokořínsko.

Přístup: autem do obce Podhradí, zde zaparkovat u zvoničky a dále kousek pěšky, závěrečný výstup je však dosti příkrý.

Veliš - vrch

Vrch jménem Veliš najdete jihozápadně od Jičína, poblíž stejnojmenné vsi. Na Vrchu stával hrad Veliš, který je dnes pouhou zříceninou a to také kvůli čedičovému lomu. Najdete tu zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, patrné jsou i přístupové cesty a terasovitě upravený jižní vrchol.

Z vrcholu kopce se vám naskytne nádherný výhled do okolí a na blízký Jičín.

Veliš - Observační pilíř

Tento starý trigonometrický bod TB 17 je identický s bodem stabilního katastru z roku 1824–1825, v roce 1864 bylo na bodě konáno Středoevropské stupňové měření. Dodnes bod patří k význačným bodům geodetických základů České republiky. Přitomnost tohoto významneho trigonometrickeho bodu uchránila jižní vrcholovou partii vrchu Veliše, neboť těžba v lomu byla z důvodu ochrany tohoto bodu úředně zastavena.

Observační bod je z cihel, má výšku 10,5 metru a má křížový půdorys.

Vrch Veliš u Jičína

Veliš je jméno kopce, který dosahuje nadmořské výšky 429 metrů. Kopec je to strmý, nad okolní krajinu výrazně vystupuje. Leží 3,5 km jihozápadně do Jičína. Pěkný pohled je na něj od Jičína, ale i z jihu a východu. Výstup z obce Podhradí, která je mu nejblíže, je namáhavý. Ale za pěkného a jasného počasí se sem vyplatí vyjít. Z vrcholku je nádherný výhled na všechny strany.

Kopec geologicky patří k tzv. jičínskému vulkanickému poli. V okolí Jičína najdeme vícero třetihorních sopek. Jsou jimi třeba Zebín za Jičínem, Čeřovka přímo v Jičíně, vrch Dubolka a i slavné Trosky. Tyto sopečné vulkanity vznikaly před 17 – 15 miliony lety. Veliš je tufový kužel zpevněný čedičovými žílami. Čedičové žíly, které tufový materiál držely pohromadě, se později staly kopci osudným a málem ho dovedly k jeho konci. Ale o tom až dále. Kopec Veliš vznikal tak, že při erupcích sopek nestříkala ani se nevylévala láva, chrlen byl pouze jemnozrnný materiál, tedy popel a písek.

Název obce Podhradí, která je pod kopcem, mnohé napovídá. Na vrcholu kopce Veliš stával hrad. Býval to mohutný hrad, přes to z něj dodnes zbylo jen pár nepatrných zbytků. Mezi jeho majitele patříli třeba králové Václav II., Jan Lucemburský, rod Vartenberků. V letech 1487 až 1606 tady sídlili Trčkové z Lípy. To oni přestavěli hrad v mohutnou pevnost, kde byla více než sto let uchovávána husitská basilejská kompaktáta. Tu sem roku 1500 převezli z Lipnice. Zajímavým vlastníkem je Albrecht z Valdštejna, který jičínské panství a k němu patřící hrad Veliš kupuje jako pobělohorský konfiskát od císaře v roce 1622 a připojuje ho ke svému frýdlantskému vévodství. S Velišem má velké plány. Chce zde zřídit františkánský klášter a místo chce začlenit do své velkolepé krajinné kompozice. Součástí plánu bylo spojit v jednu linii kartuziánský klášter ve Valdicích, Valdštejnskou lodžii a kostel sv. Jakuba v Jičíně s vrchem Veliš. V roce 1634 však Valdštejn umírá v Chebu a jeho projekt nebyl nikdy dokončen. V roce Valdštejnovy smrti hrad koupili Šlikové. Roku 1658 byl hrad rozbořen kvůli císařovu rozkazu, aby v době války nemohl plnit úlohu útočiště cizího vojska. Hrad byl samozřejmě rozebírán jako stavební materiál a definitivní zkázu mu zasadilo zřízení velkého lomu, kdy byly těženy čedičové žíly a kopec byl doslova rozerván ve vícero propastí. Dnes na jeho vrcholku najdeme cihelnou stavbičku věže trigonometrického bodu z roku 1942. Konkrétně se jedná o observační sloup trigonometrického bodu označovaného jako TB-17. Postaven byl proto, aby byl bod viditelný a lépe zaměřitelný i z větší vzdálenosti.

Název kopce Veliš lze odvodit od názvu blízko položené vsi stejného jména. Mohla to tedy být Velechova či Velichova osada. Osídlena bývala od pravěku, jak to potvrzují archeologické nálezy z okolí. Stejně tak nedaleký čedičový vrch Veliš, tehdy ještě ničím neporušený, musel pravěké lidi vábit odedávna.

Se jménem vrchu rezonuje jméno slovanského pohanského boha Velese. A kým byl bůh Veles? Byl to patron dobytka, úrody, majetku. Byl i vládcem podsvětí, a to podle slovanské představy, ve které si podsvětí představovali jako zelenou louku, kde se pasou duše zemřelých lidí. K tomu se vztahuje to, že byl i vládcem podsvětních vod. Zároveň snad byl strážcem předělu mezi světem živých a mrtvých. Tenhle aspekt boha Velese je tady nejvíc přítomen. Když se návštěvník prudkou stezkou vyškrábe k trigonometrické tyči a pohlédne do vykutaného těla hory, připadá si jako nad propastí, kde stačí jeden neopatrný krok a je přijat v říši boha Velese.

K hradu se vztahuje pověst z doby, kdy Jičín vlastnili Trčkové. Mladý Trčka měl na hradě svou milou, za kterou sem často jezdil. Trčka odjel do bitvy, která se udála u Prahy. On tam ukořistil králův poklad a ten ukryl na Veliši. Když se to král dozvěděl, hrad dobýval, ale hned se mu to nepodařilo. Po době byla hradní posádka přemožena a Trčka skoro zastižen v komnatě, kde byl dubový stůl. Tam Trčka dupl na podlahu a otevřela se pod ním podzemní chodba, která ho dovedla do Jičína. Z Jičína musel uprchnout, stal se pronásledovaným psancem a pak byl nalezen oběšen v lesích mezi Turnovem a Libercem. Královský poklad je tak dodnes uložen v podzemí Veliše. Je tam prý i jedenáct stříbrných apoštolů a zlatý Kristus. Poklady ale hlídá ohnivý pes, který nikomu nedovolí se pokladů zmocnit.

A tak i pověst obsahuje to, co tady tušili a uctívali naši dávní předkové, Slované a před nimi Keltové. A to, že v těle kopce a pod ním je ukryto něco neobvyklého, je tam ukryt poklad boha podsvětí, je to brána k jiným světům. Naší dávní předci to tady tušili a až v 19. století byla brána fyzicky otevřena lomem. A my dnes máme možnost tam pohlédnout do nitra hory a tím i do svého nitra, na své strachy.

Zdroje : https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/velis-hrad-jicin-sopka-cesky-raj-sopecny-vrch-zebin.A180313_135108_po-cesku_hig, https://strasidlopis.estranky.cz/clanky/povesti/poklad-na-velisi-_z-jicinska_.html, https://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/velis/velis_hrad.htm

Poslední aktualizace: 3.12.2023

Nadmořská výška:

400 metrů nad mořem

Hrad Veliš - zřícenina na čedičovém lomu na mapě