Hradec Králové - Jiráskovy sady a kostelík sv.Mikuláše

Nacházejí se v samém centru města a jsou rozloženy na ploše tvaru trojúhelníku, jenž zabírá území mezi soutokem Labe a Orlice. Kdysi tu bývala růžová a zelinářská zahrada, později důstojnický park. Dnes velmi pěkné veřejnosti přístupné sady se svěží stromovou a keřovou zelení a květinovými záhony. Další okrasou parku je pomník s pamětní deskou Jiráskovu dílu Bratrstvo, který zhotovil 1922 B.Lízner a bronzové sousoší Milenců (alegorie na splynutí dvou řek) z roku 1934 od sochaře Josefa Škody. Zajímavostí je zachovalý tunel, jímž se z královéhradecké pevnosti vcházelo do původního sadu, množství vzácných dřevin, alpinárium, patrový pavilon a dřevěný pravoslavný kostelík.

Jiráskovy sady jsou označovány za nejhezčí městský park, k čemuž jistě přispěla i ta dokonalá symbióza francouzských zahrada a anglického parku. V létě se zde konají pravidelné koncerty klasické hudby.

 

Nejstarší jeho část vznikla již roku 1868, ale tehdy byl ještě obklopen hradbami pevnosti. Zrušení zelinářských pozemků zde umožnilo vybudovat důstojnický park, kam ale „civilové“ nesměli a promenoval se v něm jen generál a vyšší důstojníci se svými paničkami. V roce 1896 bylo okrašlovacím spolkem poblíž hradeb upraveno další sadové prostranství a roku 1908 část anglického parku připadla městu. Po skončení I.světové války byl důstojnický park přejmenován na Jiráskovy sady a po roce 1930 v něm provedeny velké úpravy doprovázené novou výsadbou. Po sametu došlo díky velkolepé rekonstrukci k jejich „znovuzrození.“

 

Jejich velmi interesantní ozdobou je pravoslavný kostelík pocházející ze Zakarpatské Rusi. Dřevěná sakrální stavba zasvěcená sv.Michaelu Archandělovi vznikla na začátku sedmnáctého století v dědině Habura. Ta ji roku 1740 prodala sousední vsi Malá Polana a kostel později zasvěcen sv.Mikuláši Divotvorci. Za první světové války byl poničen, a protože obec neměla na jeho opravu peníze, prodala jej roku 1935 za 10 tisíc korun Hradci Králové. Tady byl kostel renovován a poté – coby památka na československé legionáře – 28.října téhož roku slavnostně zpřístupněn veřejnosti. Kulturní nemovitá památka (vyhlášena jí roku 1958) před nedávnem prošla opravou šindelových střech, které pak byla natřeny speciálním udržovacím nátěrem.

Malý kostel, do jehož interiéru se vejde jen asi 40 osob, je majetkem města (využíván ale i pravoslavnou církví) a patří k nestarším dřevěným sakrálním stavbám ve střední Evropě.