Hradec Králové - Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn jezuity v letech 1654-1666 podle plánů řádového stavitele Carlo Luraga. Fundátorem stavby byl plukovník lichtenštejnského pluku císaře Ferdinanda II. a majitel panství Kostelec nad Orlicí Kašpar Gramm.

Schodiště Na Kropáčce, místně nazývané Gočárovo schodiště, je dílo moderní české architektury časného data, které v době svého vzniku 1909 – 1910 nemělo po výtvarné stránce obdoby. Architekt Josef Gočár zde řešil náročný urbanistický úkol – uzavření proluky po odbourané Vodárenské věži Kropáčce (renesanční objekt z r.1516, ze kterého byla samospádem rozváděna voda po městě, zbourána r.1906) a zároveň spojení výškově velmi rozdílných částí města. Typicky užitkové dílo pojal architekt ve svém návrhu architektonicko-esteticky a posunul tak další vývoj české moderní architektury.

Raně barokní sakrální stavba zasvěcená Panence Marii vystupuje uprostřed jižní strany domů na Velkém náměstí. Původně sloužil jezuitské koleji, jejíž zachovalý areál s ním sousedí směrem na západ. Honosné dvouvěžové průčelí chrámu je obráceno k rynku a zdobí jej skulptury sv.Františka Xaverského, sv.Ignáce z Loyoly, sv.Stanislava a svAloise. Kaple sv.Josefa je ukryta za čtvercovým presbytářem.

Kostel byl vystavěn LP 1666 podle plánů italského architekta Carla Lugara. V 18. století ho vydrancovalo pruské vojsko. Pak jej v roce 1762 poškodil požár a tři roky poté byl opraven. Po zrušení jezuitského řádu sloužil místní vojenské posádce jako garnisonní kostel. Armáda jej začala roku 1857 renovovat. Přitom na střeše vypukl ničivý požár, který zlikvidoval střechu, poškodil obě věže a roztavil v nich zvony. Roku 1900 byl navrácen jezuitům a ti se chutě pustili do náročných oprav.

Kostel dosahuje délky 40 m, šíře 20 m, chrámová loď se tyčí do výše 20 m a lucerna ji ještě o deset metrů převyšuje. Hlavní loď člení čtyři páry korintských pilastrů, boční lodi rozdělují tři páry kaplí. Zajímavá je interiérová výzdoba, spolu s nástěnnými malbami i mobiliářem. Velmi cenná je iluzivní podoba hlavního oltáře a oltáře v kapli sv.Josefa (tu jsem bohužel neviděl) a také iluzivní architektura varhan a soch.

Požár z roku 1762 zničil původní fresky od Kryštofa Reichelta, nepoškozená zůstala jen kaple sv.Ignáce s obrazem jeho glorifikace od Petra Brandla z roku 1730.

Hlavní oltář pocházející z roku 1765 zaplňuje celou jižní stranu kněžiště a uprostřed něj je umístěn obraz Nanebevzetí Panny Marie. Na plátno jej namaloval Kristian Noldinger.

Varhany jsou dvoumanuálové, pochází z roku 1765 a zhotovil je králický mistr varhanář Josef Stroussel. Hodnotný nástroj je umístěn ve třech malovaných skříních.

Část interiéru (asi jedna pětina) už není barokní, ale pochází z období rokoka.