Hřbitov v Brně-Židenicích
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Současný židenický hřbitov v Balbínově ulici byl založen po uzavření hřbitova staršího (z roku 1854) na místě dnešního Tyršova sadu roku 1886 nad ulicí Údolíček. Brzy se rozrostl na druhý největší brněnský hřbitov.
Nacházejí se zde čestné hroby obětí první světové války a mistra světa v tělocviku a významného sokolského přeborníka, profesora Jana Gajdoše (1903-1945), který se stal jednou z obětí fašismu. Gajdošův pomník tvoří pískovcová stéla s poloplastickým sokolem od sochaře Jiřího Marka.
Ve vstupní části se nachází také pomník 37 obětí prvního náletu na Brno ze dne 25. srpna 1944, který zasáhl zčásti i obytnou čtvrť v Židenicích. Uměleckou výzdobu tohoto pomníku zhotovil sochař Carl Wollek již v roce 1909 původně pro jiný pomník na brněnském Ústředním hřbitově.
Roku 1984 byla v dolní části hřbitova – při Meluzínově ulici – vystavěna druhá brněnská obřadní síň podle projektu architekta Ivana Rullera. V současné době je však budova (od roku 2007) pro havarijní stav uzavřena. Před obřadní síní se nachází sousoší Olbrama Zoubka Pankráčtí hrdinové.
Koncem 80. let 20. století byl hřbitov rozšířen až za ulici Údolíček o samostatnou urnovou skupinu. V současné době má rozlohu přes 8 hektarů a 7 500 hrobů s téměř 28 000 pohřbenými.
Z dalších významných osobností této městské části, které zde nalezly svůj poslední odpočinek, jmenujme např. architekta a urbanisty, prvního českého městského architekta města Brna Jindřicha Kumpošta (1891-1968), autora např. vlastní vily v brněnské Barvičově ulici.
Zvenku pod hřbitovní zdí na rohu Balbínovy ulice stojí ještě pomník spisovatele Bohumila Hrabala (1914-1997), který v jednom z blízkých domků bydlíval u své babičky. Na zmíněném domku najdeme i spisovatelovu pamětní desku z roku 2004 od Martiny Hejmalové.
Zdroje: publikace Brněnské hřbitovy, Encyklopedie dějin města Brna, B. Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska…