Hřbitovní kaple Narození Panny Marie v Polici nad Metují

Když dnes vidíme tuto hřbitovní kapli, tak bychom sotva řekli, že se jedná o původní polický farní chrám Páně, resp. jeho část. Na tomto místě totiž stál již v roce 1253 kostel Narození Panny Marie, který vznikl podle lidových podání z původní dřevěné kaple. Ta měla vzniknout někdy před rokem 1213, kdy sem přišel břevnovský mnich Vitalis s několika dalšími řádovými bratry, z nichž známe ještě Jurika, aby zde vymýtili les a následně vystavěli onu kapli. Břevnovský opat Chuno se pak postaral o potřeby poustevníků a rovněž zaopatřil kapli potřebnými věcmi. Nedlouho poté požádal krále Přemysla Otakara I., aby daroval celý Polický újezd Břevnovskému klášteru, což se stalo roku 1213. Z původní poustky (nová poustka Panny Marie v Polici získala v roce 1267 odpustky od kardinála Quida) tak vzniklo proboštství. Ze zdejších proboštů se nám dochovaly jména: Předbora z Chroustoklat (roku 1332), Petra I. (před rokem 1385), Petra II. (v roce 1390), Václava (roku 1419 náležel mezi volitele opata) a Jana Kováře, jenž se dostal do tohoto úřadu v roce 1434. Vedle proboštského kostela byl v Polici nad Metují rovněž farní kostel, o jehož plebánech máme zmínky z let 1393 a 1398 (Mikoláš) a 1419 (Heřman), přičemž předchozí kaple byla opravena opatem Bavorem roku 1296. Jako farní kostel se objevuje teprve v privilegiu krále Václava IV. z roku 1395 a v břevnovském urbáři k roku 1406, avšak již předtím byl zván jako menší kostel, a tudíž musel vzniknout ještě dříve. Oba objekty byly za husitských válek vypáleny a následně obnoveny.

Záhadou však zůstává, kdy tento svatostánek přestal být farním. Nejspíše se tak stalo, když byl klášterní konvent v roce 1786 zrušen a původní klášterní chrám Páně převzal jeho funkci. Někteří autoři však tvrdí, že k tomuto kroku došlo již dávno předtím. V letech 1712-1713 byl kostel přestavěn z raně gotického stylu do barokní podoby a vedle toho došlo též k jeho rozšíření. Roku 1714 byla postavena kamenná sakristie a presbytář. Kostelní zdi byly zvýšeny a kvůli stabilitě byly podepřeny opěrnými pilíři. V roce 1720 byla zvýšena věž a do jejího vrchního patra byly přeneseny zvony ze staré klášterní věže, jež byla krátce předtím zbořena. Na novou zvonici svázal krov místní mistr Martin Pejskar. V té době byl v objektu velký oltář Panny Marie a dvojice bočních oltářů. Během josefinských reforem byl roku 1787 zrušen (viz https://www.policenm.cz/zivot-ve-meste/pro-turisty/pamatky/hrbitovni-kaple-/) a začalo se přemýšlet, co s ním udělat. O 3 roky později bylo rozhodnuto o jeho zbourání, avšak v roce 1791 došlo pouze na loď, jejíž bourání si zakoupil ředitel polického panství František Zita. K tomu byly dány všechny cennější věci 5. října 1791 do dražby, takže se dostaly do různých míst po celém kraji, např. velký oltář a kazatelna putovaly do Malých Svatoňovic, tehdy známých pod pojmenováním Švádovice. Na zbytek kostela však nakonec nedošlo. 5.-6. června 1906 zavítal do kaple královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. 6. března 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kaple-hrbitovni-16287758).

Na místě tak zbyl pětistranný presbytář a jednopatrová hranolová věž s točitým schodištěm, které byly nově zakončeny, aby z nich vznikla současná hřbitovní orientovaná kaple, jež má paprskovitě rozložené 4 opěráky na základech z kamenných kvádrů s vrchní zkosenou hranou, která bez ústupků končí šikmou deskou s malou římsou o simě a pásku. V prostém ostění situovaný vchod nalezneme na západní straně, naopak do věže se dostaneme z jihu. Stavba má čtveřici velkých půlkruhem zakončených oken, na jižní straně ústí do věže dvojice malých okének a do zvonice 4 velká půlkruhová okna. Kněžiště má valbovou střechu, cibulovitá báň s osmistěnnou lucernou je oplechována mědí. Presbytář je sklenutý valeně s výsečemi se štukováním, ve střední části je rokajový rám se zašlou freskou a v závěru můžeme nalézt klášterní klenbu s výsečemi. Uvnitř je kněžiště sklenuto valeně s výsečemi se štukováním, ve střední části rokajový rám se zašlou freskou s holubicí a hlavami andělíčků v oblacích, v závěru klášterní klenbou s výsečemi. Věžní márnice je zaklenuta křížovou klenbou do kamenných žeber vyčnívajících z líce. Žebra hranolového průřezu s hruškovcem, vroubeným výžlabky, sbíhají se v hladkém terčovém svorníku.

Zařízení kaple je vzhledem k ponuré historii objektu chudé a je vyvedeno zejména v barokním slohu. Dřevěný oltář má uprostřed krucifix. Vroubený je dvojicí barokních korintských sloupků. Na římsách nad sloupky je situován andílek. Pod křížem je pak soška Panny Marie v poloviční životní velikosti. Do kněžiště bylo umístěno 8 jednoduchých lavic. Původní varhany z období před rokem 1787 byly v roce 1788 přeneseny do kostela sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3673).

Ve zvonici je zavěšena dvojice zvonů z let 1486 a 1491 (viz https://www.schnablova.net/Sakralni%20architektura/Cesko/Kralovehradecky/PoliceNarPM.html): první o výšce 96 cm, průměru 108 cm, hmotnosti 14 q a s nápisem: "anno domini mcccclxxxvi hec campana fusa est in policz ad comunitatem ad laudem et gloriam dec omnipotentis et beate mariae virginis in celum asumprionis o rex glorie criste veni cum sancta pace dispositumper fratrem iohanem et iacobum dicti panuska." a druhý o výšce 85 cm, průměru 102 cm a s textem: "leta bozieho tisicteho cztirsteho dewadesateho prwweho slit gest tento zwon ke czti a chwale panu bohu matcze bozie i wssem swatim o krali slawi zawitai k nam w swatem pokogi ia hlas wolagici podte dobrzle i hrzissnici do bozieho domu modliti sie panu bohu wssemohocimu k wobczi do policze." Oba zvony byly opraveny v roce 2000. Třetí zvon z roku 1669 od Jana Jiřího Kühnera byl zrekvírován v roce 1917. Na zadní straně kněžiště je zvenku zazděn nejstarší dochovaný renesanční náhrobek v Polici nad Metují, který patří roku 1632 zemřelému Janu Koukalovi. Mnohem podrobnější informace naleznete na tomto odkazu: https://www.policko.cz/cs/volny-cas/policka-zastaveni/hrbitovni-kaple.

Hřbitovní kaple Narození Panny Marie v Polici nad Metují na mapě